Podle NYT nebylo jasné, kolik lidí spojených s velvyslanectvím v Bogotě postihlo onemocnění, jehož příznaky zahrnují bolesti hlavy, únavu, malátnost či poškození sluchu. WSJ píše o nejméně pěti rodinách zasažených syndromem, který byl poprvé zaznamenán u diplomatů v kubánské metropoli na konci roku 2016.

Pracovníci ambasády v Kolumbii byli poprvé na problém upozorněni e-mailem v polovině minulého měsíce, napsal WSJ. Na začátku října pak údajně dostali nový vzkaz o tom, že začalo vyšetřování dalších "anomálních zdravotních incidentů", což je vládní termín pro tyto neobjasněné neurologické potíže. "Původně byly nahlášeny dva případy... nyní se ale má za to, že potíže má i několik dalších lidí," uvedl deník s odvoláním na několik nejmenovaných činitelů.

Americké ministerstvo zahraničí ihned tyto zprávy přímo nekomentovalo, podle médií nicméně věc vyšetřuje. Kolumbijský prezident Iván Duque uvedl, že jeho země informace zaznamenala a v rozhovoru s NYT doplnil, že vyšetřování vedou Američané, ovšem podílí se na něm i kolumbijské tajné služby.

Zprávy o problémech velvyslanectví v Bogotě, které patří k největším zastupitelským úřadům USA ve světě, přišly těsně před plánovanou cestou šéfa americké diplomacie Antonyho Blinkena do Kolumbie. Zároveň se objevily necelý týden poté, co německá policie potvrdila, že vyšetřuje možné případy havanského syndromu na ambasádě USA v Berlíně.

Co za těmito zdravotními problémy stojí, není ani několik let po zdokumentování prvních případů jasné. Od počátku se spekuluje o tom, že američtí diplomaté jsou terčem útoků, přičemž německá policie v pátek hovořila o "podezření na útok akustickou zbraní". Deník NYT podotýká, že příznaky jsou podobné těm, které vyvolávala sledovací zařízení používaná ruskými agenty za studené války.

Podle stejného zdroje se za posledních pět let havanský syndrom v součtu všech zemí objevil u více než 200 pracovníků americké vlády. Více než polovinu obětí prý tvořili lidé z Ústřední zpravodajské služby (CIA).