Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Tisíce zoufalých Venezuelanů se snaží vrátit do Kolumbie, navzdory vojenským hlídkám

Uprchlíci, ilustrační foto
Uprchlíci, ilustrační foto
Foto: Pixabay

Navzdory vojenským hlídkám na hranicích, nízkým teplotám, nutnosti přebrodit řeky a epidemii covidu-19 se tisíce Venezuelanů vydávají na obtížnou cestu za lepším životem do Kolumbie.

Kolumbie, která zavřela v březnu své hranice, aby zabránila šíření koronaviru, byla dlouho jednou z hlavních destinací pro migranty, kteří prchali před ekonomickým a sociálním kolapsem v sousední Venezuele, píše agentura Reuters.

Na začátku pandemie se venezuelští migranti houfně vraceli domů, protože v Kolumbii, kde platila přísná uzávěra, nemohli najít práci. Podle kolumbijských úřadů se domů vrátilo přes 100.000 venezuelských přistěhovalců.

Vzhledem k tomu, že vyhlídky na zlepšení ekonomické situace Venezuely jsou ponuré, očekává se, že většina z nich se pokusí do Kolumbie vrátit, a to třeba v doprovodu svých příbuzných a přátel, tvrdí vedoucí kolumbijského přistěhovaleckého úřadu Juan Francisco Espinosa.

Stovky migrantů se každý den snaží překročit propustnou a 2219 kilometrů dlouhou hranici mezi oběma zeměmi a vyhnout se hlídkám armády, policie či imigračních úředníků.

"Šli jsme 12 dnů a zažili jsme zimu, hlad a nedostatek spánku, počítali jsme každý den na cestě a měli víru v Boha," říká 42letý José Saenz. On a jeho o 20 let mladší syn se snažili dostat do města Pereira na západě Kolumbie, kde předtím pracoval na stavbách.

Otec pěti dětí se vrátil do Venezuely vloni během svátků a poté, co udeřila pandemie, se už nemohl vrátit. S agenturou Reuters mluvil na kraji dálnice, která vede do města Bucaramanga, které je vzdálené od jeho cíle týdny chůze.

Většina z venezuelských uprchlíků, kterých je podle odhadů 1,7 milionu, žije v Kolumbii bez povolení a obživu si obstarává nelegálně ve stavebnictví, pouličním prodeji či zásilkových službách.

Očekává se, že vláda kontroly na hranicích posílí. Předpovědi tvrdí, že až se hranice otevřou, tak do Kolumbie přijde v průběhu tří až pěti měsíců až 200.000 přistěhovalců. Tím by se jejich počet v Kolumbii, která má 49 milionů obyvatel, zvýšil na 2 miliony, říká Espinosa.

Přistěhovalci mají přístup ke kolumbijskému veřejnému zdravotnictví a školství nezávisle na svém úředním statusu. Země dostala od mezinárodního společenství relativně malou pomoc a opakovaně žádá o její posílení.

Dohled nad celou hranicí je téměř nemožný. Jen v departementu Norte de Santander je 53 nelegálních přechodů, tvrdí generál Marco Evangelista Pinto, který velí druhé divizi kolumbijské armády.

"Obvykle přicházejí s dětmi, těhotnými ženami či staršími osobami, a my jim říkáme, že tudy projít nemohou. A oni si najdou jiné místo, kde hranici překročí," dodává.

Podle přistěhovaleckých úřadů a armády do Kolumbie přijde každý den zhruba 300 Venezuelanů, a to navzdory riziku, že se mohou setkat s ozbrojenými zločineckými skupinami nebo že budou muset během období dešťů přebrodit rozvodněné řeky.

"Do Kolumbie jsem přišla podruhé," uvádí 39letá Yesenia Marquezová, která se svými dvěma dětmi jde podél dálnice, která spojuje města Pamplonu a Bucaramangu. "Do Venezuely jsem se musela vrátit kvůli rodinným problémům a pak jsem tam uvázla kvůli covidu."

Témata:  uprchlíci Venezuela Kolumbie

Související

Aktuálně se děje

12:06

Mason a Kourtney: Když syn přeroste matku nejen výškou

Mason Disick, nejstarší syn Kourtney Kardashian a Scotta Disicka, se stal středem pozornosti poté, co byl spatřen během rodinného nákupu v Los Angeles. Čtrnáctiletý teenager, který doslova přerostl svou matku, si svým stylem a držením těla získává srdce fanoušků. Mason, známý svou rezervovaností vůči médiím, zaujme nejen svou výškou, ale i módními volbami, které odrážejí jeho unikátní osobnost. Jeho odklon od života pod reflektory přitahuje pozornost o to více.

Zdroj: Zdeněk Tuhý

Další zprávy

Anders Behring Breivik už nechce sedět ve vězení. Masový vrah chce na svobodu

Anders Behring Breivik už nechce sedět ve vězení. Masový vrah chce na svobodu

Norský masový vrah Anders Behring Breivik, který v roce 2011 při bombovém útoku a střelbě zabil 77 lidí, stanul v úterý před soudem, aby podruhé požádal o podmínečné propuštění. Breivik si odpykává trest odnětí svobody na 21 let, což je maximální možný trest v Norsku. Podle norského práva má však po deseti letech vězení nárok na slyšení o podmínečném propuštění.