Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Přístroje ohlásily na Karvinsku otřes. Nebyl tak silný, jak se uvádělo

Seismograf, ilustrační fotografie.
Seismograf, ilustrační fotografie.
Foto: Wikipedia **www.wikipedia.org**

Měřicí přístroje na Karvinsku v pátek zaznamenaly důlní otřes okolo jednoho stupně na Richterově škále. Při automatizovaném zpracování dat ale vznikla chyba a v údajích Evropsko-středozemního seismologického centra ve Francii se pak objevil údaj 3,5 stupně. Tuto hodnotu dnes na dotaz ČTK odmítl vedoucí seismické služby Geofyzikálního ústavu Akademie věd Jan Zedník.

"Jednalo se o chybu, která se pak dostala do médií. Ve skutečnosti se jednalo jen o důlní otřes s minimálním zásahem. Takový nemohl nikdo na Karvinsku pocítit," uvedl Zedník.

Naposledy silnější zemětřesení zasáhlo Moravskoslezský kraj před čtyřmi lety. V prosinci 2017 bylo epicentrum v hloubce asi 12 kilometrů poblíž Hlučína na Opavsku. Dosáhlo síly až 3,5 stupně. V této oblasti jde podle Zedníka o vzácný jev. Nebylo zaznamenáno, že by zemětřesení způsobilo nějaké zranění nebo materiální škody.

"Bylo to opravdu zemětřesení, nebyl to žádný důlní otřes. Bylo to někde u Hlučína na půl cesty mezi Opavou a Ostravou, hloubka kolem 12 kilometrů a magnituda 3,5, což už je docela silný otřes na naše poměry v České republice. Takhle silné jevy bývají v západních Čechách, ale ve Slezsku je to velmi vzácné," řekl tehdy Zedník.

Dostupné prameny podle něj uvádějí, že v roce 1935 bylo v této oblasti zaznamenáno zemětřesení o síle čtyři stupně na desetistupňové Richterově škále.

Témata:  zemětřesení

Související

Aktuálně se děje

25. listopadu 2024 20:02

Evropa jedná o vyslání vojáků na Ukrajinu

Diskuze o vyslání voják na Ukrajinu, které byly obnoveny v kontextu možného oslabení americké podpory Kyjevu, se staly hlavním tématem při nedávném setkání britského premiéra Keira Starmera a francouzského prezidenta Emmanuela Macrona při listopadových vzpomínkových událostech ve Francii. Podle zdrojů Le Monde se obě země věnují otázkám obranné spolupráce, která by mohla zahrnovat vytvoření užší koalice evropských spojenců zaměřených na podporu Ukrajiny a širší evropské bezpečnosti.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy