Pro účinnost roušek je zásadní těsnost. Současné normy v ČR nejsou vhodné, říká expert

V době koronavirové pandemie se ústav testování ochranných pomůcek věnoval. Materiálů otestoval přes 200, respirátorů asi sedm desítek.

Materiály ústav testuje podle účinnosti filtrace pro různou velikost částic. "Pro nanometrovou částici je milimetrová mezera mezi tváří a okrajem respirátoru asi jako, kdybyste jeli autem tunelem, který má deset kilometrů v průměru. Tam ani nedohlédnete jeho stěn. Stejně tak ani částice neví o stěně toho respirátoru," uvedl.

V době pandemie v ústavu testovali jak roušky, které si lidé sami ušili, na žádost Prahy i ochranné pomůcky z Číny dodané státem. Testovali jak materiály, tak těsnost pomůcek přímo na obličeji. Měli na to půjčenou speciální testovací hlavu ze Státního ústavu jaderné, chemické a biologické ochrany. Na ní testovali jak těsnost s gumičkami nebo šňůrkami na uchycení, tak přilepené přímo na obličej lepicí páskou, což podle testů fungovalo nejlépe.

"Hrozně záleží na struktuře materiálu. Velké částice vydechované se dají rouškou velmi snadno zachytit, takže prohlášení 'Moje rouška chrání tebe, tvoje rouška chrání mě' je velmi validní. Ale ani nejlepší materiály nezachytí částice viru se stoprocentní účinností," doplnil.

Existující normy pro ochranné pomůcky jsou podle Ondráčka pro současnou situaci a velikosti virových částic naprosto nevhodné. "Je poměrně stará a především je určena na ochranu pracovníků v prašných prostředích, což jsou částice o velikosti jednotek až desítek mikrometrů, zatímco částice viru SARS-cov-2 mají od 80 do 150 nanometrů," dodal.

Podle jeho zkušeností není příliš pravděpodobný přenos viru z kontaminovaného povrchu. Hrubost povrchu podle něj výrazně převyšuje velikost virových částic. Přirovnal to k horskému údolí, kde by vir byl úplně dole u úpatí hory a lidé se dotýkali jenom jejích vrcholků. Proto ve spolupráci s dalšími vědeckými pracovišti připravují návrh změny těchto norem.

Ústav dnes od hlavního města získal nové součásti do svých přístrojů za zhruba čtyři miliony korun, jejich současné jsou 25 let staré a často s nimi byl problém a bylo třeba měření přerušit. Předal je primátorův náměstek Petr Hlubuček (STAN), který nemoc covid-19 prodělal. "Potřebovali jsme vědět, jestli ochranné prostředky, které našim lidem dáváme, je opravdu ochrání," dodal.

"Otestovali jsme účinnost i těsnost více než 200 různých materiálů, od improvizovaných roušek z kapesníků nebo šátků přes různé varianty nových materiálů z nanovláken, které vyvíjely české firmy. A analyzovali jsme dosud také více než 70 typů respirátorů," uvedl v tiskové zprávě ředitel ústavu Miroslav Punčochář.

Výzkum aerosolů byl podle předsedkyně Akademie věd ČR Evy Zažímalové v ústavu trochu okrajová záležitost, která se obtížně prosazovala. "Teď se ukázalo, jak je to důležitá věc," uvedla.

Témata:  koronavirus (coronavirus) COVID-19,  zdravotnické roušky,  Akademie věd České republiky