reklama

Největší pomoc podle průzkumu potřebují samoživitelky (34 procent) a mladé rodiny (20 procent). Na 0,6 procenta Čechů si myslí, že největší podporu státu a společnosti si zaslouží samotní zaměstnanci neziskových organizací.

Zhruba 84 procent lidí myslí, že by věděli, kam se v případě problémů obrátit. Ze zkušeností neziskových organizací ale vyplývá, že v momentě, kdy se lidé do problémů skutečně dostanou, často neumí o pomoc požádat.

"Mnoho lidí má částečné znalosti o organizacích a úřadech, které by jim mohly pomoc poskytnout, ale neumí ji v tu správnou chvíli využít. Zjišťují, že nemají dostatek informací nebo mají zkreslené představy o možné pomoci. Při práci s našimi klienty se velmi často setkáváme s tím, že lidé v nouzi nevědí, na koho se obrátit," uvedla ředitelka neziskové organizace Dům tří přání Miroslava Flemrová.

K podobným závěrům vedou i statistiky projektu Neviditelní, podle nichž loni propadávalo systémem veřejné pomoci 1,3 milionu Čechů, což odpovídá přibližně 12 procentům populace. Rostoucí ceny energií, potravin, bydlení a dalších položek se přitom nyní propisují do životů českých domácností. Zákazníci zkrachovalých poskytovatelů energií mnohdy nedokážou platit vysoké zálohy a znamená to pro ně obrovské zatížení rozpočtu.

"Lze očekávat, že skupiny, které byly chudobou ohroženy už před pandemií, se během nastupující krize budou potýkat s dalšími problémy. Zvyšující se ceny energií a bydlení ovlivní všechny, ale právě pro nízkopříjmové skupiny se mohou stát pomyslnou poslední kapkou vedoucí k propadu do chudoby,“ varovala mluvčí Providentu Kateřina Jarošová. Proto je podle ní potřeba, aby se stát do pomoci a vysvětlování, jak čerpat tuto pomoc, více zapojil, nebo aby ve větší míře podporoval neziskové organizace, které takto působí.