reklama

Letos v září ho provedla agentura Focus mezi 2295 rodiči, kteří žijí v manželství či nesezdaném partnerství, bydlí se svým protějškem a potomky a nemají další děti v jiné domácnosti. Epidemie podle zjištění dopadla hůř na psychiku lidí, výuku dětí či slaďování práce a rodiny než na rodinné rozpočty.

Průzkum je součástí rozsáhlejšího pětiletého výzkumu o situaci rodin a seniorů v Česku, který začal v roce 2018 a skončí příští rok. Provádí ho VÚPSV a financuje ministerstvo práce. Výzkumný tým se každý rok zaměřuje na jiný typ rodin, a to na úplné, neúplné, rodičů stejného pohlaví či nově složené po rozpadu těch předešlých.

Bezmála čtvrtina dotázaných z úplných rodin uvedla, že se za epidemie ve srovnání s dobou před ní příjem jejich domácnosti zhoršil. Podle výzkumnic zhoršení pocítily nejvíce rodiny s nízkým příjmem, nejistou prací a ty, kde vydělával jen jeden z manželů či partnerů. U celkem 63 procent domácností se finanční situace nezměnila. Příjmově si polepšilo 14 procent úplných rodin.

Třetina sledovaných úplných rodin měla příjem do 40.000 korun měsíčně. Čtvrtina měla k dispozici 40.000 až 50.000 korun a zhruba dvě pětiny pak více než 50.000 korun. Pokud oba rodiče pracují, má přes 50.000 měsíčně víc než polovina úplných rodin. Z domácností, kde vydělává jen jeden, byla naopak víc než polovina pod 40.000 korun.

Polovina rodin pobírala aspoň jednu ze sociálních podpor. Tři z deseti domácností měly mateřskou a rodičovskou, pětina přídavek na dítě. Podle Věry Kuchařové z výzkumného týmu tak finanční podpora rodin míří hlavně na nejmladší děti a domácnosti s nízkými příjmy. "Žádný sociální příjem nemá polovina rodin. Pokud oba rodiče vydělávají, vidíme, že jen malý podíl rodin je podporován finančně," uvedla Kuchařová. Podotkla, že obtížněji či obtížně s příjmem přitom vychází tři z deseti rodin, kde oba rodiče pracují. Z domácností s jedním pracujícím rodičem to byla téměř polovina a skoro dvě třetiny pak z těch, kde nepracoval ani jeden z manželů či partnerů.

Za nejhůř zvladatelné oblasti za epidemie považovali rodiče omezení kontaktů s přáteli a rodinou, omezení možností trávení volného času, výuku na dálku a slaďování práce a rodiny. Až po nich následovalo zajištění příjmů, práce a bydlení. Celkem 45 procent rodičů uvedlo, že ve srovnání s předcovidovou dobou se jim zhoršil osobní život. Dvě pětiny zmínily zhoršení pocitu pohody a spokojenosti. Postavení na trhu práce bylo horší u necelé desetiny dotázaných, bytová situace u čtyř procent.

Podle doporučení z výzkumu by stát měl soběstačnost rodin podporovat. Měl by poskytovat náhradu příjmu. Expertky zmínily ošetřovné, náhrady pro živnostníky či náhrady mzdy při omezení práce. Podstatné je udržení otevřených škol, podpora částečných úvazků i umožnění flexibilní práce. Finanční podpora by se pak neměla zaměřovat jen na nízkopříjmové, míní odbornice.