Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Průzkum ve střední a východní Evropě: Češi nejsou příliš nakloněni očkování proti covidu

Ilustrační foto
Ilustrační foto
Foto: Pixmac

V Česku byla letos na podzim nakloněna očkování proti nemoci covid-19 menší část populace než je průměr za devět zkoumaných zemí střední a východní Evropy a západního Balkánu. Vyplývá to z nejnovější analýzy, kterou slovenská nevládní organizace Globsec vypracovala na základě sondáží ze září a října.

Podle průzkumu by se nechalo proti covidu-19 očkovat 35 procent obyvatel Česka. Ze zkoumaných zemí největší ochotu k očkování vyjádřili Maďaři a Rumuni (shodně 45 procent populace), na opačné straně žebříčku skončili Bulhaři (23 procent). Na Slovensku by pro očkování bylo 36 procent obyvatel. Průzkum se uskutečnil také v Polsku, Srbsku, Černé Hoře a Severní Makedonii. V průměru by se v celém regionu nechalo očkovat 37 procent obyvatel.

Ochota očkovat se je podle Globsecu vyšší u lidí, kteří důvěřují státním institucím. V průměru za zkoumané země se chtějí nechat očkovat zejména lidé nad 65 let, kteří patří v souvislosti s koronavirovou nákazou k nejohroženější skupině, a také obyvatelé ve věku 18 až 24 let.

První vakcína proti covidu-19 pro použití v Evropské unii by mohla být schválena na konci letošního roku. V Česku by se s ní podle ministra zdravotnictví Jana Blatného mělo začít očkovat do šesti až osmi týdnů od schválení.

Zhruba třetina (36 procent) Čechů podle sondáže Globsecu věří konspirační teorii, že covid-19 je podvrh s cílem manipulovat společnost. Stejný názor až 43 procent obyvatel Srbska a Černé Hory, ale jen zhruba pětina Maďarů.

Průzkumy veřejného mínění se podle Globsecu v jednotlivých zemích uskutečnily shodně na reprezentativním vzorku 1000 respondentů.

Témata:  koronavirus (coronavirus) COVID-19 očkování průzkumy Česká republika

Související

Aktuálně se děje

9:02

Ukrajina může poprvé použít ATACMS a Storm Shadow na ruském území. Změní tak průběh války?

Spojené státy poprvé povolily Ukrajině použít rakety dlouhého doletu ATACMS k útoku na území Ruska. Tento krok znamená zásadní změnu americké politiky, která dosud zakazovala využití těchto zbraní mimo ukrajinské území, obzvláště na mezinárodně uznaném ruském území. Rozhodnutí Washingtonu bylo přijato navzdory obavám z eskalace války. Co vedlo ke změně postoje USA a jaké důsledky mohou tyto útoky mít? Na to odpověděl server BBC.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy

Vláda ČR

Sport dostane stovky milionů na obnovu po povodních, rozhodla vláda

Národní sportovní agentura dostane 850 milionů korun na pomoc sportovním organizacím, jejichž majetek zničily či poškodily zářijové povodně. Uvolnění peněz z rozpočtové rezervy schválila vláda středečním jednání. Odsouhlasila také další rozšíření pomoci českým exportérům obchodujícím s Ukrajinou, poskytované formou pojištění vývozních úvěrových rizik Exportní garanční a pojišťovací společností a schválila i spuštění úvěrového programu Národní rozvojové banky pro podnikatele postižené povodněmi.