reklama

Pisatelka jedné z odmítnutých stížností tvrdila, že vyhlášení nouzového stavu spolu s dalšími opatřeními vlády a ministerstva zdravotnictví zasáhlo do jejího práva na svobodný pohyb a pobyt. Opatření byla podle ní vydávána chaoticky, bez respektování správných procedur a řádného odůvodnění.

ÚS stížnost rozčlenil a odmítl ji z různých důvodů. Částečně proto, že k jejímu projednání není věcně příslušný, dílem proto, že je podaná někým zjevně neoprávněným, částečně pro nepřípustnost a dílem proto, že některá opatření ministerstva zdravotnictví již byla zrušena. Podle advokáta pisatelky Davida Zahumenského ÚS "tragicky selhal" a zachoval se "kardinálně zbaběle" v situaci, kdy jsou pošlapávány ústavní principy. "Pro Evropský soud pro lidská práva bude nekompetentnost Ústavního soudu lahůdkou," uvedl Zahumenský.

Dílčí opatření by podle ÚS měly řešit obecné soudy, tak jako to již učinil Městský soud v Praze. Z usnesení dále plyne, že samotné vyhlášení nouzového stavu vládou je primárně "aktem vládnutí", který nepodléhá kontrole ÚS. Vláda se zodpovídá Sněmovně. "ÚS dospěl k závěru, že samotný akt vyhlášení nouzového stavu nepodléhá přezkumu ÚS, zejména v situaci, kdy neobsahuje žádná konkrétnější omezení a je pouze konstatováno, že se vyhlašuje nouzový stav," řekl soudce zpravodaj Jaromír Jirsa.

Zároveň ÚS uvedl, že za jiných okolností by vyhlášení nouzového stavu přezkoumat mohl, například pokud by rozhodnutí zároveň obsahovalo konkrétní krizová opatření a normativní pravidla chování nebo kdyby se na soud obrátila politická menšina. Vyhlášení nouzového stavu by ÚS mohl i zrušit, pokud by bylo v rozporu se základními principy demokratického právního státu a znamenalo by změnu jeho podstatných náležitostí.

Soud dále konstatoval, že vláda měla při vyhlášení nouzového stavu hledat více způsobů, jak dostat informace k veřejnosti. Tisková konference v televizi nestačí, podle Jirsy mohlo "viset na každém nároží oznámení", vláda mohla využít i možnosti další publicity v rádiu a jiných médiích. "Nemůžeme si představovat, že každý náš občan visí na televizi a sleduje nepřetržitě tiskové zprávy nebo si něco přečte na internetu," řekl Jirsa.

ÚS odmítl také návrh člena zastupitelstva městské části Praha 4 Viktora Derky (Piráti) směřující proti usnesení vlády z 23. března. Vláda po dobu trvání nouzového stavu uložila samosprávám, aby zastupitelstva svolávaly jen v nezbytných případech a formou videokonference. Návrh na zrušení takzvaného jiného právního předpisu ale mohou samostatně podat pouze určité subjekty, kterým oprávnění přiznává zákon, tedy například skupina nejméně 25 poslanců či deseti senátorů. ÚS proto podnět zastupitele odmítl jako podaný osobou zjevně neoprávněnou, uvedl soudce zpravodaj Pavel Šámal.

ÚS navíc připomněl, že omezení zastupitelstev platilo jen krátce, poté se podmínky zmírnily. "Napadený akt tak byl účinný pouhých 14 dní, nahradilo jej opatření s jiným obsahem zcela zjevně k právům navrhovatele a územních samosprávných celků šetrnější," stojí v usnesení.

K oběma dnes publikovaným usnesením, případně k jejich odůvodněním, zaujala část soudců odlišná stanoviska. Na výsledku řízení se vždy shodla většina pléna, tedy sboru všech 15 soudců. Například místopředsedkyně soudu Milada Tomková však vyjádřila zklamání nad tím, že se ÚS důkladněji nezabýval vyhlášením nouzového stavu. "Za ÚS mohu vzkázat, že zřekl-li se svých pravomocí a rezignoval na možnost přezkumu vyhlášení nouzového stavu, pak se právě úspěšně 'imunizoval'," stojí v odlišném stanovisku Tomkové.

reklama