Rodiče by neměli dětem říkat, že léky jsou bonbonky, podle lékařů hrozí předávkování

"Víme už více něž sto let, že dítě není malý dospělý," řekl Hoza. Podle odborníků nestačí dávku léku pro osmdesátikilového dospělého vydělit pro osmikilové dítě deseti. Dětský metabolismus se vyvíjí zhruba do 12 let a léky se jinak vstřebávají. Například některá antibiotika se u novorozenců musí podávat po 48 hodinách, s rostoucím věkem pak po osmi i 12 hodinách.

"Stále ještě patříme mezi země, které ještě mají poměrně vysokou spotřebu léků na hlavu, i na tu dětskou," dodal. Každý druhý žák základní školy podle něj v posledním týdnu užil nějaký lék a pětina z nich léčivo předepsané lékařem.

K lékům by se proto podle něj doma mělo přistupovat obezřetně, například je před dítětem neoznačovat jako bonbonky nebo šťávičky a nenechávat je volně dostupné. Stávají se podle něj i případy, že navzdory bezpečnostním uzávěrům se děti k lékům dostanou a předávkují se. Menší často, protože jsou to "bonbonky", starší se chtějí samy dříve vyléčit.

Lékařská fakulta podle Pavly Pokorné z této pediatrické kliniky připravuje webové stránky, které by dětským lékařům a rodičům s dávkováním léků radily. Do přípravy jsou zapojení i studenti, fungovat by měl web zhruba za rok. Zaměří se například na léky na horečku a bolest, případně jejich současné užívání. "Je velmi důležité, aby rodiče měli u takto široce užívaných léků k dispozici dostatek přehledných, vědecky podložených, a přitom laicky srozumitelných informací," dodala Pokorná.

Upozorňovat budou také na problematiku užívání antibiotik nebo léky při těhotenství a kojení. U antibiotik lékaři v posledních letech varují, že jejich neuvážené předepisování může vézt k častějšímu vzniku odolných bakterií. Šárka Fingerhutová z kliniky uvedla, že stále existují dvě skupiny rodičů. "Jedna je k předepisování antibiotik rezervovanější, raději vyčkají na výsledky kultivačních vyšetření. Druhá, ta je už menší, přichází rovnou pro recept na antibiotika. Hlásí to už od dveří," dodala. Kultivace konkrétní bakterie lékařům umožní předepsat přesněji cílená antibiotika místo širokospektrálních.

Komplikovanější je podle odborníků také vývoj nových léků pro děti. Při klinickém testování je eticky i organizačně testování na dětem náročnější, proto jsou děti zapojené jen asi do desetiny klinických studií v ČR. Obecně platí, že čím menší je skupina pacientů, kteří budou léky užívat, je jejich výzkum dražší. "Pokud jde o nové technologie a vývoj léků, novorozenci jsou do značné míry mimo sledované skupiny," doplnil přednosta Farmakologického ústavu 1. LF Ondřej Slanař.

Podle odborníků je tak nedostatek léků ve formě, která by více vyhovovala podávání dětem, například menších tablet nebo tekutiny. "Fakt, že zatím nemáme dostatek odpovídajících lékových forem pro věkové skupiny mladší dvou až tří let, vede k nutnosti předepisovat individuálně připravovaná léčiva," uvedla Pokorná.

U vzácnějších diagnóz nebo v případě, že běžné dětské léky nezabírají, musí lékaři dětem předepisovat i léky, které jsou určené dospělým. V takovém případě je třeba informovaný souhlas zákonných zástupců. Například u novorozenců jde podle odborné literatury o více než třetinu léčiv.

Témata:  lékaři,  léky,  děti