Příjmy v lednu dosáhly 132,3 miliardy korun, meziročně se zvýšily o 5,4 procenta. Výdaje byly 139,1 miliardy korun, meziročně o 14,4 procenta víc.
"Výsledek hospodaření rozpočtu odpovídá obvyklému lednovému průběhu meziročně zkreslenému mimo jiné loňským rozpočtovým provizoriem. Na výdaje státu již výrazně dopadají vládní kompenzace vysokých cen energií na pomoc občanům i firmám, ale i vysoké úroky z protiinflačních dluhopisů, jejichž vydávání naše vláda před rokem pozastavila v zájmu zefektivnění obsluhy státního dluhu," uvedl ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS).
K meziročnímu růstu příjmů nejvíc přispěl výběr povinného pojistného, na kterém rozpočet získal 54,78 miliardy korun, o sedm procent víc než v roce 2022. Inkaso daně z přidané hodnoty bylo 36 miliard Kč, meziročně o šest procent víc. Z daně z příjmu fyzických osob plynulo do rozpočtu 12,77 miliardy korun, o 16,3 procenta víc než před rokem. Meziročně se snížilo inkaso spotřební daně o 10,1 procenta na 11,69 miliardy korun, zejména kvůli přesunu spotřebitelů k alternativním tabákovým výrobkům a snížení spotřební daně z nafty.
Na výdajové straně rozpočtu rostly zejména běžné výdaje kvůli opatřením zaměřeným na řešení energetické krize, vyšším důchodům a růstu nákladů na obsluhu státního dluhu. Transfery podnikatelům vzrostly o 9,4 miliardy korun na 11,17 miliardy, což bylo způsobeno kompenzacemi za cenové stropy na elektřinu a plyn a podporou energeticky náročných odvětví. Výdaje na obsluhu státního dluhu vzrostly na 9,81 miliardy korun z loňských 1,87 miliardy. Na sociálních dávkách stát vyplatil 73,24 miliardy korun, meziročně o 17,7 procenta víc. Z toho na důchody šlo 57,76 miliardy korun.
Podle schváleného rozpočtu by měl stát letos hospodařit s příjmy 1,93 bilionu korun a výdaji 2,22 bilionu korun. Deficit by měl být 295 miliard korun. Loni skončil rozpočet ve schodku 360,4 miliardy korun.
