Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Rozšíření NATO bude Sněmovna schvalovat na schůzi svolané na pátek

Poslanecká sněmovna, ilustrační fotografie.
Poslanecká sněmovna, ilustrační fotografie.
Foto: Mikuláš Křepelka / INCORP images

Rozšíření Severoatlantické aliance (NATO) o Finsko a Švédsko bude Sněmovna schvalovat na nejbližší řádné schůzi, která je svolaná na pátek. ČTK to sdělila předsedkyně dolní komory Markéta Pekarová Adamová (TOP 09). Poslanci na této schůzi opětovně projednají vládní novelu o snížení zdravotních plateb státu za děti, studenty, důchodce nebo nezaměstnané na zbytek roku. Předlohu vetoval prezident Miloš Zeman.

"Mohu potvrdit, že na páteční řádnou schůzi zařadíme i ratifikaci přistoupení Švédska a Finska do NATO," napsala předsedkyně Sněmovny. Oba severské státy o vstup do aliance požádaly počátkem července kvůli ruské invazi na Ukrajinu, a rozhodly se tak ukončit svou neutralitu. Senát dal za Česko souhlas k ratifikaci přístupu v první polovině srpna. Samotnou ratifikaci představuje podpis prezidenta.

Aby se obě severské země staly členy NATO, musí přístupové dokumenty schválit všech 30 aliančních států. Turecko si vymínilo pro ratifikaci splnění svých požadavků spojených s kurdskými členy skupin, které Ankara označuje za teroristické.

O snížení úhrad státu do zdravotnictví za jeho pojištěnce se očekává delší debata. Už předchozí schvalování předlohy provázely mnohahodinové obstrukce ANO a SPD, jejichž představitelé se podobně jako Zeman obávají možného snížení kvality a dostupnosti péče. Předseda SPD Tomio Okamura avizoval, že poslanci hnutí se budou snažit zabránit přijetí předlohy "ze všech sil" a jsou připraveni i na noční jednání. Dlouhé jednání pléna předpokládá také předsedkyně opozičního klubu ANO Alena Schillerová.

Témata:  Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky NATO (Severoatlantická aliance)

Související

Aktuálně se děje

17. září 2025 9:06

Dominik Duka odsloužil mši za Kirka. Přišla kritika, kardinál reaguje

Celým světem v minulém týdnu otřásla vražda aktivisty Charlieho Kirka. Zpráva rezonovala i v Česku, kde padlo rozhodnutí o konání zádušní mše. Sloužil ji kardinál Dominik Duka, akce se nicméně stala terčem kritiky. Podle Duky bylo důležité upozornit, že lidé se k sobě nemohou takhle chovat. 

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy