Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Rusnok tvrdí, že Michlovi může chybějící prověrka komplikovat výkon funkce

Jiří Rusnok
Jiří Rusnok
Foto: Mariusz Stankowski / INCORP images

Chybějící nejvyšší stupeň bezpečnostní prověrky může guvernérovi České národní banky (ČNB) Aleši Michlovi bránit plnohodnotně vykonávat jeho funkci. V pořadu Otázky Václava Moravce České televize (ČT) to dnes uvedli bývalý guvernér ČNB Jiří Rusnok a bývalá předsedkyně komise pro spravedlivé důchody Danuše Nerudová.

Server Echo24 v sobotu napsal, že Michl na nejvyšší prověrku čeká od loňského května, standardní lhůta pro vydání prověrky na stupeň přísně tajné uplynula tento týden.

Michl byl jako člen bankovní rady ČNB podle serveru držitelem prověrky ve stupni tajné, o nejvyšší stupeň požádal v květnu poté, co prezident Miloš Zeman oznámil jeho jmenování guvernérem ČNB. Národní bezpečnostní úřad (NBÚ) má na takové řízení devítiměsíční lhůtu. Ředitelka odboru komunikace ČNB Petra Krmelová Echu24 potvrdila, že Michl nejvyšší stupeň prověrky v devítiměsíční lhůtě neobdržel. Řízení nebylo dosud ukončeno.

Rusnok v ČT uvedl, že když sám musel žádat o vyšší stupeň prověrky, řízení trvalo zhruba čtyři měsíce. "Bylo by to něco, co jsme nikdy nezažili, všichni guvernéři tento stupeň získali a měli prověrku platnou," řekl k možnosti, že by Michl v řízení neuspěl. Požadavek na nejvyšší stupeň podle něj stanovuje vnitřní předpis ČNB.

Chybějící prověrka může podle Nerudové ohrozit důvěryhodnost centrální banky a guvernérovi může bránit plnohodnotně vykonávat funkci. Nemohl by totiž získávat všechny utajené informace nutné k jednání vlády či Bezpečnostní rady státu.

Krmelová serveru Echo24 řekla, že u řízení NBÚ je nutné vzít v potaz, že v době podání žádosti byl v Česku nouzový stav, při kterém lhůty neběží. Mluvčí úřadu Jaromír Kadlec nicméně uvedl, že "v naprosté většině případů je bezpečnostní řízení ukončeno před uplynutím základní lhůty", doplnil server. Ze statistiky NBÚ pak plyne, že polovina prověrek v případě, který se týká Michla, je vydána nejpozději do čtyř měsíců od podání žádosti.

Zeman v lednu nepřímo potvrdil, že do funkce ředitele kanceláře ČNB zamíří ředitel hradního protokolu Vladimír Kruliš. Podle pozdějšího vyjádření Krmelové bankovní rada ČNB o obsazení funkce zatím nerozhodla. Rusnok dnes možný Krulišův nástup kritizoval. "Možná je to skvělý člověk na jinou pozici, ale rozhodně ne na tuto," konstatoval Rusnok.

Jde podle něj o významný post, člověka, který se stará o celou radu a je neustále přítomný na jejích jednáních. "Po 30 let to byl člověk, který vycházel z nitra ČNB, kterou musí perfektně znát," uvedl Rusnok. Pro organizaci chodu ČNB je nutné znát veškeré provozy, doplnil. "Z čistě personalistického hlediska mi připadá nešťastné tam brát někoho zvnějšku, ať je sebegeniálnější," dodal.

Témata:  Jiří Rusnok Aleš Michl

Související

Aktuálně se děje

14. února 2026 10:12

Když uspějí u voleb, najednou otáčí. Pavel na konferenci MSC promluvil o populistech

Na Mnichovské bezpečnostní konferenci vystoupil prezident Petr Pavel v rámci panelové diskuse věnované vzestupu populismu. Ve svém příspěvku nabídl hlubší vhled do příčin, proč se tomuto fenoménu tak daří zejména v zemích střední a východní Evropy. Podle Pavla tkví kořen problému v nenaplněných očekáváních, která provázela pád komunismu.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy

Zuzana Marešová se sestrami

Zemřela Zuzana Marešová, poslední české „Wintonovo dítě“

V úctyhodném věku 94 let se uzavřel životní příběh Zuzany Marešové, rozené Spitzerové. Pro Českou republiku tato zpráva znamená symbolický milník, neboť Marešová byla posledním zdejším žijícím „Wintonovým dítětem“. Patřila do skupiny 669 převážně židovských dětí, kterým sir Nicholas Winton na pražském hlavním nádraží pomohl nastoupit do vlaků směřujících do bezpečí Londýna.