Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Pokud se potvrdí odhady ČNB, úrokové sazby v červnu asi opět porostou

Česká národní banka
Česká národní banka
Foto: ČNB

Pokud aktualizace dat na základě posledního vývoje ekonomiky potvrdí odhady ve stávající květnové prognóze České národní banky, tak je vysoká pravděpodobnost, že bankovní rada ČNB na svém zasedání 22. června opět zvýší úrokové sazby. Vyplývá to z vyjádření guvernéra ČNB Jiřího Rusnoka v dnešním pořadu České televize Otázky Václava Moravce.

"Aktualizace ukáže, zda se potvrzuje stávající prognóza. Pokud by se potvrzovala, tak ta pravděpodobnost (pozn. růstu úrokových sazeb) je vysoká," uvedl dnes Rusnok.

Naposledy rada ČNB zvýšila úrokové sazby na jednání 5. května. Základní úroková sazba stoupla o 0,75 procentního bodu na 5,75 procenta. Takto vysoko byla základní úroková sazba naposledy v roce 1999. Zároveň šlo o šesté nadstandardní zvýšení základní sazby o více než 0,25 procentního bodu v řadě za sebou. Červnové zasedání bude posledním pro Rusnoka, který ke konci června ve své funkci končí. Novým guvernérem se stane stávající člen rady Aleš Michl. Ten již avizoval, že na svém prvním měnovém zasedání bankovní rady v srpnu navrhne ponechání úrokových sazeb.

Na konci června kromě Rusnoka končí šestiletý mandát viceguvernérovi ČNB Tomáši Nidetzkému a členovi bankovní rady Vojtěchu Bendovi. Prezident Miloš Zeman může přitom Nidetzkému a Bendovi jejich mandát prodloužit, ale i jmenovat místo nich úplně nové členy rady. Zároveň musí jmenovat nového člena sedmičlenné rady za Rusnoka. Michl s dalším členem rady Oldřichem Dědkem nejsou v současnosti příznivci zvyšování sazeb, přičemž jsou v tomto názoru v bankovní radě v menšině.

Témata:  ČNB Jiří Rusnok

Související

Aktuálně se děje

16. března 2026 5:00

Počasí bude příští víkend slunečné, ale deštivé

Příští víkend přinese do České republiky stabilní a převážně slunečné počasí, které potěší milovníky jarních paprsků.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy

Americký dolar

Těžké ráno pro Evropu. Nafta i plyn zdražují, některé měny slábnou

Prvotní reakce evropských burz na víkendový úder USA a Izraele na Írán spočívá zejména v oslabování evropských měn vůči dolaru, ale překvapivě i izraelskému šekelu, dále pak v dramatickém vzestupu velkoobchodních cen zemního plynu či nafty a v neposlední řadě ve výrazném růstu akcií četných energetických společností a zbrojovek, mezi nimiž však chybí dvě největší české burzovně obchodované společnosti, ČEZ a Czechoslovak Group, které obchodování naopak zahájily poklesem.