Vláda zatím návrh příslušného zákona neschválila. V návrhu státního rozpočtu s ní však podle důvodové zprávy počítá.

"Ministr financí má počítat pouze s příjmy, které má zákonem schváleny, které schválila vláda, které jsou nejlépe projité už legislativním procesem nebo alespoň po prvním čtení," řekla Schillerová. "Nic z toho není naplněno," zdůraznila.

Informovala, že teprve dnes odpoledne se má sejít se Stanjurou, aby ji se základnímu parametry navrhované daně seznámil. Poukázala na to, že již hodinu poté má mít Stanjura tiskovou konferenci, kde chce o dani informovat. "Takže počítám, že mnoho času na seznamování opozice s tímto návrhem nebude," poznamenala.

Nechtěla se proto vyjadřovat k tomu, zda hnutí ANO, jehož poslaneckému klubu předsedá, tuto daň podpoří. Vyjádřila však obavy z dopadů na klienty bank, střadatele i na možnost poskytování úvěrů hlavně malým a středním firmám. V případě energetických firem podle ní nebudou výnosy takové, jaké se očekávají, protože firmy měly dost času na to, aby svoje daně začaly takzvaně optimalizovat.

Pozastavila se i nad tím, že Stanjura počítá i s 50 miliardami korun z takzvaného modernizačního fondu. Pokud by vláda z tohoto fondu chtěla vzít peníze, potřebovala by na to zákon, souhlas Evropské komise i Evropské investiční banky, uvedla Schillerová. Pokud by vláda tyto peníze vzala, nebude naplněn program Státního fondu životního prostředí a nebudou peníze například na program Zelená úsporám nebo na fotovoltaiku, dodala.

Stínový ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (ANO) ocenil, že vláda přijala omezení maximálních cen energií také pro malé a střední podniky. Opětovně ale kabinetu vytknul, že nepřijala návrh ANO na zavedení nejvyšší možné ceny energie u výrobců, ale u dodavatelů. V opačném případě by podle Havlíčka mohla být cena nižší o polovinu.