reklama

Vyplývá to z prvních výsledků loňského sčítání lidu, které dnes na tiskové konferenci zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ). Cenzus se konal od 27. března do 11. května. Údaje jsou k prvnímu dni sčítací akce.

Sčítání se pořádá každých deset let, a to nejen v Česku. Umožňuje zmapovat situaci v jednotlivých zemích a porovnávat ji. Zatímco řada států údaje získává ze svých registrů a dotazuje se jen vzorku několika tisícovek lidí, v České republice se museli zapojit všichni obyvatelé. Česko totiž nemělo rejstříky, z nichž by se daly potřebné informace získat.

Podle statistiků sice obyvatel přibylo, ale jen mírně. Ve srovnání s rokem 2011 měla republika loni o necelé procento lidí víc. Ženy tvořily 50,7 procenta populace, muži 49,3 procenta. Pokračoval trend, kdy se lidé soustřeďují do některých krajů. Ve čtyřech krajích žije 48,2 procenta obyvatel. O něco víc než čtvrtina lidí pak je v Praze a Středočeském kraji. "Rostla dominance středočeského prostoru, i když mírnějším tempem," uvedl gestor sčítání Robert Šanda. Obyvatel naopak ubývalo na severovýchodě, východě a severozápadě republiky, tedy v chudších příhraničních regionech.

Cizinci tvořili 4,7 procenta obyvatel. V zemi jich žilo téměř půl milionu - 490.400. Nejpočetnější skupinou byli Ukrajinci. Představují téměř 30 procent lidí ze zahraničí. Bylo jich asi 150.200. Slováků v ČR žilo asi 95.600, Vietnamců 54.200 a Rusů 35.300. "Proti sčítání v roce 2011 je tu nárůst. Zvyšovala se zvlášť dominance ukrajinské populace," uvedl Šanda. I když podle něj od minulého sčítání cizinců poměrně výrazně přibylo, růst počtu zpomaloval.

Počet lidí nad 65 let se zvedl. Dostal se na 2,1 milionu. Je o půl milionu vyšší než v roce 2011 při posledním sčítání. V důchodovém věku je tak každý pátý obyvatel země. Přibylo také dětí. Podle Šandy poprvé od začátku 80. let minulého století poklesl počet lidí v produktivním věku. Do penze totiž odešly silné poválečné ročníky, na trh práce naopak nastupují ty početně slabé. Nejpočetnější generací dál zůstávají takzvané Husákovy děti, tedy silné ročníky 70. let. Šanda zmínil lidi narozené v letech 1974 a 1975. Naopak nejslabší skupinou jsou ti, kteří přišli na svět ve druhé polovině 90. let. "Nejméně početní byli lidé ve věku 21 let," upřesnil Šanda.

V republice přibylo svobodných a rozvedených, naopak méně než před deseti lety je ženatých a vdaných. Zmenšila se také skupina vdov. "Je to dlouhodobě pozitivní trend v důsledku snižování nadúmrtnosti mužů," uvedl Šanda.

Ženy jsou vzdělanější než muži. Při minulém sčítání byl vyšší podíl vysokoškoláků ještě mezi muži, teď už mezi ženami. Celkem mělo v Česku loni vysokoškolské vzdělání přes 1,55 milionu lidí, tedy zhruba 18 procent ve věku nad 15 let. Před desetiletím to bylo 1,11 milionu, tedy necelých 13 procent. V Praze mělo minulý rok vysokoškolský titul 36 procent osob. Podíl lidí se základním vzděláním a bez maturity v Česku naopak klesá.

Údaje mohou využít úřady, radnice, neziskové organizace, akademici či politici. Základní data za kraje jsou na webu www.scitani.cz. Do konce prvního čtvrtletí je doplní informace o situaci v okresech a krajích. Ve druhém a třetím čtvrtletí pak statistici zveřejní údaje o bytech a v posledním kvartále o podobě domácností a dojíždění do škol a zaměstnání. Příští rok české výsledky dostane Eurostat. K dispozici by měly být také analýzy.

V Česku ubývá věřících, kteří se hlásí k církvím

V Česku ubývá lidí, kteří se hlásí k nějaké církvi či náboženskému směru. Naopak přibývá nevěřících či věřících bez konkrétní církve či společenství. Ukázaly to první výsledky loňského sčítání lidu, které dnes zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ). Z údajů vyplývá, že římskokatolická církev za poslední desetiletí přišla téměř o třetinu věřících, tedy o více než 340.000. U dalších křesťanských církví je situace podobná.

Odpověď na otázku na víru byla dobrovolná. Kolonku se rozhodlo vyplnit zhruba 70 procent obyvatel republiky. Při cenzu v roce 2011 odpovídalo jen 55 procent lidí. Podle předsedy ČSÚ Marka Rojíčka může být za větší ochotou poskytnout údaj možnost on-line sčítání. "Lidé to vnímají jako více anonymní. Méně se ostýchali víru uvádět," míní šéf statistiků.

K žádné víře se před desetiletím nepřihlásilo 705.400 osob. Loni jich bylo 960.200. Bez náboženské víry je přes pět milionů obyvatel republiky, tedy zhruba o 1,4 milionu víc než v roce 2011. Celkem 3,16 milionu lidí si nechalo odpověď pro sebe. "Ti, kteří se rozhodli odpovědět, se od minula v procentuálním podílu přesunuli především do kategorie bez náboženské víry. O něco vzrostl počet obyvatel, kteří se prohlásili za věřící, ale víru nekonkretizovali. Počet obyvatel, kteří se hlásí k církvi, poměrně výrazně klesl jak absolutně, tak v podílu," uvedl gestor sčítání Robert Šanda z ČSÚ.

Před deseti lety se k římskokatolické církvi hlásilo přes 1,08 milionu lidí. Loni bylo římských katolíků a katoliček v Česku 741.000. Při sčítání na začátku tisíciletí měla katolická církev 3,29 milionu věřících a při cenzu v roce 1991 po změně režimu 4,52 milionu. Církev československou husitskou při sčítání minulý rok uvedlo 23.600 lidí, v předchozím cenzu 39.200. Českobratrskou církev evangelickou zmínilo loni 32.600 věřících, před deseti lety 51.900.

"Je tam odklon od konkrétních církví, nejvíce u katolické církve, která je největší. Tam je pokles znatelný a veliký. Možná se to dalo očekávat, ale ta míra je výrazná," uvedl Rojíček. Podle něj se dají nejlépe srovnat údaje za poslední dvě sčítání. "V předchozích dvou cenzech (v roce 2001 a 1991) odpovídalo víc lidí. Začátek 90. let byl ve znamení všeobecného manifestu hlášení se k církvi po období 40 let," zdůvodnil předseda statistického úřadu.

Vedle tradičních církví se mohli lidé hlásit i k jiným směrům. Téměř tak početní jako věřící církve husitské byli loni vyznavači řádu rytířů Jedi ze ságy Hvězdné války. "Jediů lehce přibylo. V minulém sčítání jich bylo 15.000, loni přes 21.000. Sithů bylo pouze 516. Strany Síly jsou poměrně nevyvážené," uzavřel Šanda.