Takzvaný úsporný tarif má pomoci domácnostem snížit účty za elektřinu, plyn i teplo. Minulý týden ho projednával senátní ústavně-právní výbor a doporučil tento návrh schválit. Dnes se jím bude zabývat senátní hospodářský výbor, který je pro něj výborem garančním.

Úsporný tarif bude dotací ze státního rozpočtu určenou obchodníkům s energiemi, kteří o ni posléze sníží domácnostem zálohy nebo platby. Budou to ale muset uvést ve vyúčtování. Dotaci bude stát v případě elektřiny a plynu vyplácet automaticky a nebude o ni nutné žádat. Podrobnosti tarifu, tedy kolik bude příspěvek činit a kdo na něj bude mít nárok, stanoví vláda nařízením. Má se tak stát nejpozději v srpnu.

Naproti tomu o příspěvek na teplo budou muset žádat například společenství vlastníků nebo družstva. Bude se to týkat tepla z centrálního zásobování nebo z domovních kotelen. Horní hranice příspěvku v obou případech bude 30.000 korun. Předloha má také umožnit odpuštění poplatku za podporované zdroje energie. Vláda o jeho odpuštění rozhodla letos v červnu.

Druhý návrh zákona, kterým se mají senátoři zabývat, snižuje od letošního srpna platby státu za státní pojištěnce do systému veřejného zdravotního pojištění. Stát by tak měl za celý letošek odvést do veřejného zdravotního pojištění za každého svého pojištěnce v průměru stejný objem peněz jako loni. Letošním snížením úhrad na část roku chce stát ušetřit ve svém rozpočtu zhruba 14 miliard korun. Od roku 2024 návrh zároveň zavádí automatickou valorizaci zdravotních plateb státu. Ve Sněmovně proti snížení plateb protestovala opozice a varovala před tím, že to ohrozí dostupnost zdravotní péče.

Senátorská novela zákona o volbách do zastupitelstev obcí, která je rovněž na programu středeční schůze, umožní voličům získat větší vliv na zvolení konkrétních kandidátů na obecní zastupitele. Posiluje většinové prvky v komunálních volbách. Návrh předložilo 12 senátorů a horní komora ho projedná zatím v prvním čtení. Pokud ho propustí dále, budou se jím zabývat senátní výbory. Novela se netýká letošních komunálních voleb, které budou na konci září. Zavedla by ale možnost doplňovacích komunálních voleb v obcích kde se mandátu vzdala jen část zastupitelů. V doplňovacích volbách by lidé zaplňovali jen uprázdněná místa v zastupitelstvu. Nemusely by se konat nové volby celého zastupitelstva, které za současného systému rezignacemi záměrně vyvolávají.

Senátní výbor doporučil schválit úsporný tarif na energie

Senát by měl schválit návrh vlády na zavedení takzvaného úsporného tarifu pro domácnosti, který jim má pomoci snížit účty za elektřinu, plyn a teplo. Příslušnou novelu energetického zákona, která zavádí jeho základní obrysy, dnes hlasy všech přítomných doporučil schválit senátní hospodářský výbor. Minulý týden stejně učinil senátní ústavně právní výbor. Senát má předlohu schvalovat ve středu. Někteří senátoři poukazovali na to, že nemají k dispozici návrh příslušného vládního nařízení, které stanoví podrobnosti tarifu.

Úsporný tarif bude dotací ze státního rozpočtu určenou obchodníkům s energiemi. Dotaci bude stát v případě elektřiny a plynu vyplácet automaticky a nebude o ni nutné žádat. Podrobnosti tarifu, tedy kolik bude příspěvek činit a kdo na něj bude mít nárok, stanoví vláda nařízením. Má se tak stát nejpozději v srpnu. Obchodníci s plynem a elektřinou o přijatou dotací sníží účet nebo zálohy. Budou to muset uvést ve vyúčtování. Příjemcem příspěvku však nebudou dodavatelé, ale zákazníci v domácnostech nebo družstva a sdružení vlastníků.

Podpora se nemá vztahovat na víkendové nemovitosti a dobíjení elektromobilů. Naproti tomu o příspěvek na teplo budou muset žádat například společenství vlastníků nebo družstva. Bude se to týkat tepla z centrálního zásobování nebo z domovních kotelen. Horní hranice příspěvku v obou případech bude 30.000 korun.

Předloha má také umožnit odpuštění poplatku za podporované zdroje energie. Vláda o jeho odpuštění rozhodla letos v červnu. Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) řekl dnes členům výboru, že nulový poplatek by měl platit od letošního 1. října do konce příštího roku.

Schválená předloha také zavádí možnosti krizových opatření v plynárenství. Ministerstvo průmyslu bude moci vyhlásit mimořádný stav nouze, kdy je pro celé území státu vyhlášen poslední odběrový stupeň podle právního předpisu upravujícího odběrové stupně v plynárenství. Ve stavu nouze bude moci uvalovat na plynárenské firmy nové povinnosti a platit budou některá omezení.

Dodavatelé budou moci například zdražit plyn pouze o nárůst ceny, kterou za něj sami platí. Zpravodajka senátorka Hana Žáková (STAN) ale v této souvislosti poukázala na to, že pokud ve stavu nouze nebo mimořádném stavu nouze dodavatel zvýší zákazníkovi cenu, bude o tom muset informovat pouze na internetu. Zveřejněním na internetu se bude mít za to, že dodavatel zdražení zákazníkovi oznámil. Zákazník pak bude mít deset dní na to, aby případně takovou smlouvu vypověděl.

Bude si podle ní muset hlídat internetové stránky dodavatele, jestli má náhodou nezdražil plyn. Připomínala přitom, že při loňské novelizaci energetického zákona do něj právě Senát vložil ustanovení, které mělo chránit zákazníky při změnách cen energií. Žáková proto navrhla doprovodné usnesení, v němž by Senát požádal vládu, aby v případě mimořádného stavu nouze zajistila plnohodnotné informování zákazníků o zvyšování cen plynu.

Snížení zdravotních plateb státu na část roku Senát zřejmě schválí

Snížení zdravotních plateb státu na zbytek letošního roku a zavedení jejich automatické valorizace od roku 2024 Senát zřejmě schválí. Přijetí vládní novely dnes doporučil plénu garanční zdravotnický výbor hlasy všech přítomných členů. Vzápětí poté předlohu podpořil i senátní hospodářský výbor. Horní komora rozhodne o předloze ve středu.

Letošním snížením úhrad do zdravotnictví za důchodce, děti, studenty nebo nezaměstnané na část roku chce stát ušetřit ve svém rozpočtu zhruba 14 miliard korun. Stát platí od ledna za každého svého pojištěnce z rozhodnutí bývalého kabinetu 1967 korun měsíčně, o 200 korun víc než loni. Podle novely platby klesnou na pět měsíců na 1487 korun tak, aby průměr za celý rok odpovídal loňské částce.

Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) před členy výboru zopakoval, že nynější výše plateb vycházela z pesimistických prognóz, které se ale nepotvrdily. Systém veřejného zdravotního pojištění byl podle ministra v pololetí v přebytku zhruba šest miliard korun.

Návrh podpořil dnes i senátní hospodářský výbor. Jeho předseda Vladislav Vilímec (ODS) označil návrh výboru za racionální. Poukazoval například na to, že platby během tří let vzrostly o 84 procent a představují víc než 55 procent výdajů dané rozpočtové kapitoly. Návrh ale odmítl podpořit Jaroslav Větrovský (za ANO). Svůj odmítavý postoj zdůvodnil zvyšující se inflací i zdražováním energií, kterým budou muset zdravotnická zařízení čelit. Stanjura připustil, že nejde o populární opatření. "Myslím, že je to rozpočtově odpovědné,“ poznamenal.

Valorizační mechanismus zaváděný od roku 2024 bude stejný jako u důchodů. Státní platby do zdravotnictví tedy porostou o inflaci a o polovinu růstu reálné mzdy. Systém je nastaven tak, že meziroční pokles plateb nebude možný. Valorizace bude vycházet z měsíční částky 1900 korun na pojištěnce, kterou bude stát odvádět příští rok. Nynější předpoklady uvádějí, že v roce 2024 by stát dával 1982 korun za pojištěnce a měsíc a o rok později 2022 korun.

V dolní komoře předloha čelila mnohahodinovým obstrukcím opozice, jejíž zástupci se obávají možného snížení kvality a dostupnosti zdravotní péče. Vládní představitelé takové dopady snížení plateb za státní pojištěnce odmítli.

Předloha po sněmovních úpravách také sjednotí a pozmění pravidla plnění fondů prevence zdravotních pojišťoven a prodlouží přechodné období pro doléčení pacientů po reformě úhrad ortodontické péče.

Stát hradí z rozpočtu pojistné zhruba za 5,9 milionu lidí, tedy téměř za 56 procent pojištěnců. Platby za ně tvoří přibližně čtvrtinu příjmů veřejného zdravotního pojištění. Většinu výdajů spotřebují děti, senioři a nezaměstnaní. Více než polovina nákladů jde na zdravotní péči v nemocnicích.