Senioři se často pohybují kolem hranice chudoby, hůře jsou na tom osamělí

Současná ekonomická situace podle ní dopadá hůře na samostatně žijící seniory, samoživitele a rodiny se třemi a více dětmi. "Tím, že se valorizují důchody, tak seniorskou populaci se daří znovu dostat nad hranici chudoby," uvedla.

Hranice chudoby je v Evropské unii definovaná 60 procenty mediánového čistého příjmu ve společnosti. Loni tato hranice činila podle Českého statistického úřadu pro jednotlivce 14.055 korun za měsíc, samoživitele s jedním dítětem 18.271 korun, pro dva dospělé 21.082 korun, samoživitele se dvěma dětmi 28.109 korun a dva rodiče se třemi dětmi 39.353 korun.

Deset procent lidí je chudobou ohroženo, protože jejich příjem tuto hranici jen mírně překračuje. "Existuje veliká skupina lidí, kteří jsou velmi blízko, aby se propadli do chudoby," řekl předseda české pobočky Evropské sítě proti chudobě a sociálnímu vyloučení Karel Schwarz. Je podle něj skoro stejně velká jako ti pod hranicí chudoby, což není v ostatních evropských zemích běžné. Příčiny jsou podle něj historické, kdy od 90. let nebyly rozdíly mezi příjmy příliš vysoké.

Náklady domácností meziročně vzrostly. Průměrná česká domácnost dávala na konci září podle projektu společnosti P&Q Research a Českého rozhlasu Česko 2022: Život k nezaplacení za bydlení 30 procent svých příjmů. Šlo o asi 10.200 korun, meziročně o 2700 korun měsíčně víc. Náklady na potraviny byly průměrně téměř 7500 korun, meziročně vzrostly o stokoruny. Současná ekonomická situace podle Schwarze může vézt k tomu, že se podíly ohrožených ve společnosti ještě zvýší. Připravené by podle něj měly být zejména úřady práce administrující dávky, jejich získání by se mělo zjednodušit.

Podle předsedkyně evropské sítě proti chudobě Sabriny Iannazzoneové patří mezi největší současné problémy energetická chudoba, dostupnost bydlení a minimální mzda. "Chceme stanovit odpovídají standard pro bydlení na úrovni EU, který musí zajistit dostupnost bydlení pro všechny, standardy dostupnosti energie za dostupnou cenu a snížit uhlíkovou náročnost plánů, které se týkají topení a chlazení i v dlouhodobém horizontu," uvedla. Chudší skupiny by podle ní měly dosáhnout na podporu, která by jim umožnila přístup k obnovitelným zdrojům energie.

Přiměřené minimální mzdy upravuje nová evropská směrnice, kterou by měly členské státy do své legislativy přenést do dvou let. Pro stanovení minimálního příjmu je podle Iannazzoneové zásadní vytvoření modelového rozpočtu, který by porovnával náklady domácností v jednotlivých zemích.

"Je zřejmé, že pokud bude minimální mzda příliš nízká, lidi to nepřiměje k tomu, aby vstoupili na trh práce," uvedla Iannazzoneová. V ČR je stanovená na 16.200 korun, MPSV ji od ledna navrhuje zvýšit na 41 procent průměrné mzdy, tedy zhruba o 350 korun. Odbory žádaly zvýšení na 18.200 korun.

Témata:  důchodci