Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Škody po bouřkách na jihu Moravy kraj teď odhaduje na 15 miliard, budou ale vyšší

Následky řádění tornáda v obci Hrušky na jižní Moravě. (25.6.2021)
Následky řádění tornáda v obci Hrušky na jižní Moravě. (25.6.2021)
Foto: Mariusz Stankowski / INCORP images

Kompletní škoda v obcích na Břeclavsku a Hodonínsku zasažených bouřemi se zatím dostala na 15 miliard korun. Novinářům to dnes po jednání krizového štábu kraje v Podivíně řekl hejtmanův náměstek Jan Zámečník (KDU-ČSL).

Částka obsahuje škodu na majetku kraje a obcí, ale i na majetku lidí. Podle Zámečníka však není konečná a bude stoupat.

Hejtman Jan Grolich (KDU-ČSL) jel dnes do Prahy jednat s vládou o finanční pomoci. Kraj očekává dva dotační programy, ze kterých by mohli čerpat peníze poškození lidé, ale i samospráva.

Zasažené obce by měla v úterý podle Zámečníka navštívit ministryně pro místní rozvoj Klára Dostálová (za ANO). "Očekáváme dva dotační tituly. Jeden pro kraj a obce a druhý pro občany. První odhady hovoří o škodě 15 miliard na celém území ve veřejném, soukromém i průmyslovém sektoru. Je to ale hrubý odhad, na spoustě míst jsme se zatím nikam nedostali," řekl Zámečník.

Bouřky ve čtvrtek večer zničily 1200 domů, ale také domov seniorů nebo školy. Vyžádaly si šest životů. Součástí bouřek byly kroupy o velikosti míčků a tornádo o síle přes 200 kilometrů za hodinu.

Témata:  Tornádo na Moravě Jihomoravský kraj

Související

Aktuálně se děje

4. června 2026 16:05

Miliardář Vítek má zbourat vilu ve Francii. Rozhodl tak už třetí soud

Vážný problém řeší jeden z českých miliardářů. Francouzský nejvyšší soud posvětil dřívější rozhodnutí odvolacího soudu a potvrdil nařízenou demolici vily v obci Gordes. Místní média sice neuvádějí jméno boháče, ale podle dřívějších zjištění serveru Investigace jde o Radovana Vítka. 

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy

Ilustrační fotografie.

Komentář

Proč nejsou Češi bohatší než Němci? Pracujeme o měsíc ročně déle

Evropa pracuje stále méně. Zatímco ještě v roce 2015 činila průměrná skutečně odpracovaná délka pracovního týdne zaměstnanců v Evropské unii 36,9 hodiny, loni už to bylo pouze 35,9 hodiny. Evropský žebříček vede Řecko (39,6 hodiny), následované Bulharskem (38,7 hodiny), Polskem (38,7 hodiny) a Litvou (38,4 hodiny). Na opačném konci stojí Nizozemci (31,9 hodiny), Dánové a Němci (shodně 33,9 hodiny) a Rakušané (34 hodiny).