reklama

Podle šéfa Senátu Miloše Vystrčila (ODS) by se případně mohl zkombinovat nouzový stav s opatřeními ve stavu pandemické pohotovosti podle nového pandemického zákona.

Česko je v nouzovém stavu nepřetržitě od 5. října. Poslední stav nouze vláda vyhlásila od 27. února, skončit by měl 28. března. Zavřené jsou školy, služby, kulturní a sportovní zařízení i většina obchodů. Pohyb mezi okresy je možný jen z vážných důvodů. Hejtmani mohou studentům či lékařům z ambulancí nařídit nastoupit do nemocnic či domovů seniorů. Nakažených přibývá, v nemocnicích je vysoký počet pacientů ve vážném stavu.

"Čísla se nelepší do takové míry, že bychom si mohli říct, že 28. března končí nouzový stav a můžeme rozvolňovat," uvedl Vondráček. Podle něj by se Sněmovna mohla sejít ve čtvrtek 25. března či v pátek 26. března a posoudit nejnovější údaje o vývoji situace. "Budu rád, když vláda přijde s plánem, že některá opatření mohou být modifikována," dodal šéf dolní komory.

Uvedl, že sám by hlasoval tak, "abychom případně vydrželi" s opatřeními. Pravděpodobnost, že Sněmovna od vlády žádost o prodloužení dostane, vidí nyní Vondráček jako "60 na 40". "Asi budeme požádáni o prodloužení nouzového stavu," řekl předseda Sněmovny. Zmínil omezení pohybu či nařízení pracovní povinnosti v nemocnicích, které jsou možné v nouzovém stavu.

Podle Vystrčila by 25. března už mělo být jasné, zda bude nutné pohyb omezovat a pomoc do nemocnic či sociálních zařízení posílat. Zbytek případných opatření by se pak mohl řídit podle nového pandemického zákona, míní Vystrčil. "Je možné vyhlásit zúžený nouzový stav," uvedl šéf horní parlamentní komory. Dodal, že podle pandemické normy by měla vláda pravidelně přijatá opatření zdůvodňovat, takže by byla možná lepší kontrola potřebnosti a efektivity nařízených kroků.

Podle Vondráčka je pandemická pohotovost "o něco méně" než nouzový stav. Není si jistý, zda by se oba modely měly mixovat. Vystrčil podotkl, že ani teď nejsou všechna opatření podle krizového zákona k nouzovému stavu, ale část nařídila podle zákona o ochraně veřejného zdraví.

Vondráček také zmínil, že v tuto chvíli nevidí důvod k výměně ministra zdravotnictví Jana Blatného (za ANO). Řekl, že není jednoduché najít někoho, kdo by post chtěl zastávat a práci dělal dobře. "Téma je z mého pohledu uzavřeno," řekl šéf dolní komory a místopředseda ANO. Podle Vystrčila by se ministr neměl měnit kvůli tomu, že žádá u vakcín potřebná schválení a povolení. Odvolání Blatného chtěl po premiérovi Andreji Babišovi (ANO) prezident Miloš Zeman, vadí mu ministrův přístup k ruské vakcíně Sputnik V.

reklama