Opoziční kluby ANO a SPD vetovaly už minulý týden návrh vlády, aby Sněmovna schválila předlohu zrychleně v prvním čtení. Opoziční poslanci poukazovali na námitky bytových družstev a společenství vlastníků jednotek, podle nichž bude informační povinnost velmi nákladná. "Pokud bude novela zákona přijata, bude to mít fatální dopad na činnost správců bytových domů," uvedla Eva Fialová (ANO). Náklady na odečty podle ní zaplatí uživatelé bytů. Evropská unie navíc informační povinnost neukládá, uvedla poslankyně. "Naše bytové družstvo bude ročně vydávat navíc 1,67 milionu korun," upozorňoval poslanec SPD Zdeněk Kettner.

Ministr pro legislativu Michal Šalomoun (Piráti) uvedl, že měřiče s dálkovým odečtem budou muset být v bytových domech podle energetického zákona od roku 2027. V domech s takovými měřidly nastane povinnost poskytovat informace s měsíční lhůtou. Měsíční avízo vyplývá podle ministra z doporučení Evropské komise. "Nelze zásadně říci, že doporučení je právně irelevantní a měli bychom ho ignorovat," uvedl.

Důvodová zpráva zvýšení administrativních nákladů poskytovatelů služeb, jako jsou společenství vlastníků jednotek a vlastníci bytových domů včetně bytových družstev, předpokládá. Jejich promítnutí do cen služeb ale nebude podle předlohy možné. Náklady bude podle zdůvodnění provázet zavádění systému informujícího uživatele i měsíční zasílání informací elektronickou formou. Zpoplatněno bude moci být podle novely jen listinné informování dopisem.

Údaje budou moci poskytovatelé zpřístupňovat podle předlohy také dálkově prostřednictvím internetu na heslo a aktualizovat je tak často, jak to měřicí zařízení a používané systémy umožní. Uživatele bytů nebudou muset informovat o spotřebě tepla za období, v němž je nedodávali.