Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Sněmovna uznala hladomor na Ukrajině ve 30. letech 20. století za genocidu

Poslanecká sněmovna, ilustrační fotografie.
Poslanecká sněmovna, ilustrační fotografie.
Foto: Mikuláš Křepelka / INCORP images

Sněmovna uznala hladomor na Ukrajině v letech 1932 až 1933 za genocidu ukrajinského národa. V dnešním usnesení tento zločin, masovou represi a porušování lidských práv a svobod důrazně odsoudila a vyjádřila soustrast příbuzným a blízkým obětí. Už před 15 lety poslanci hladomor odsoudili jako dílo "zrůdného totalitního režimu".

Rovněž podle aktuálního usnesení jej úmyslně a cíleně vyvolal "zločinný stalinský režim", byl "cynicky a krutě naplánován".

"Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky vyjadřuje v kontextu současné válečné agrese Ruské federace proti Ukrajině svoji odhodlanost přispět k prosazování mezinárodních principů, včetně odhalování pachatelů těchto zločinů, které by zabránily tomu, aby se v budoucnu mohla podobná tragédie kdekoli na světě opakovat," stojí dále v usnesení, jehož návrh předložili předsedkyně dolní komory Markéta Pekarová Adamová (TOP 09) a poslanec ODS Pavel Žáček, který vede bezpečnostní výbor.

Dolní komora podle Pekarové Adamové splácí schválením usnesení další historický dluh. "Zejména s ohledem na pokračující brutální ruskou agresi na Ukrajině, která je navíc doprovázena intenzivní dezinformační ofenzivou a snahou překrucovat dějiny, je důležité připomínat skutečnou zločineckou podstatu hladomoru z počátku 30. let minulého století," uvedla. 

"Hladomor před devadesáti lety na Ukrajině byl pokusem sovětské bolševické moci o cílenou genocidu ukrajinského národa. Současná agrese ozbrojených sil Ruské federace proti svobodné a svrchované Ukrajině a válečné zločiny ruských vojáků potvrdila vysokou naléhavost připomenutí této tragické historické události. Jak se dnes všichni vnímáme, Putinovo Rusko převzalo to nejhorší z krvavého odkazu totalitního Sovětského svazu," dodal Žáček v tiskové zprávě Sněmovny.

Komunistickým režimem vyvolaný hladomor podle nejpesimističtějších odhadů historiků způsobil v celém Sovětském svazu smrt až deseti milionů lidí. Polovina z nich podle kyjevských badatelů zemřela na Ukrajině. Podle některých historiků hladomor sovětská vláda vyvolala záměrně, aby zadusila ukrajinské touhy po nezávislosti. Za sovětské éry bylo masové hladovění střeženo jako státní tajemství.

Stalinův režim zahájil v roce 1932 násilnou kolektivizaci venkova, při níž bylo do té doby soběstačným rolníkům označovaným propagandisticky za "kulaky" zabavováno nejen obilí, mouka, zelenina a hospodářský dobytek, ale i osivo na další rok. Výsledkem byl hladomor. Mezi zoufalým obyvatelstvem se rozšířil i kanibalismus. Lidé, kteří protestovali, byli posláni na Sibiř, nebo zastřeleni.

Rusku používání pojmu genocida v souvislosti s hladomorem vadí. Brání se tím, že se nejednalo o plánovité vyhlazování ukrajinského národa, protože útlakem bolševiků tehdy trpěly všechny sovětské národy včetně Rusů.

Za akt genocidy uznaly hladomor na Ukrajině mimo jiné Spojené státy, Polsko, Maďarsko a pobaltské státy. Genocida je záměrné a systematické ničení národnostní, etnické, náboženské nebo kulturní skupiny. Podle mezinárodního práva jde o zločin.

Témata:  Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky

Související

Aktuálně se děje

29. dubna 2026 11:30

Bude to mít vliv na Česko? Polsko se chystá mimořádně zdanit Orlen

Tuskova polská vláda chce daň z mimořádných zisků Orlenu a dalších energetických společností zavést co nejdříve. Daň má vynést přes 4 miliardy zlotých (přes 23 miliard korun). Varšava si od ní slibuje, že pokryje náklady spjaté se snížením spotřební daně a DPH na pohonné hmoty, které činí zhruba 1,6 miliardy zlotých měsíčně.

Zdroj: Lukáš Kovanda

Další zprávy

Andrej Babiš

Babiš poprvé zamířil mimo EU. Pro Česko se snaží zajistit ropu či plyn

Premiér Andrej Babiš (ANO) je na první zahraniční cestě mimo EU, konkrétně na pětidenní pracovní cestě po centrální Asii a Jižním Kavkazu. S prezidentem Ázerbájdžánu Ilhamem Alijevem jednal mimo jiné o dodávkách ropy a zemního plynu do Česka. Společně s vicepremiérem a ministrem průmyslu a obchodu Karlem Havlíčkem (ANO) se zúčastnil obchodního fóra, kterého se zúčastnilo téměř 130 zástupců firem z obou zemí. Premiéra na cestě doprovází podnikatelská delegace čítající 50 podnikatelů.