reklama

Poslanci budou dodatečně volit šestého místopředsedu dolní komory. Pozici by mohl obsadit bývalý vicepremiér Karel Havlíček z opozičního hnutí ANO.

Řádná schůze začne v úterý odpoledne. Plánuje se na dva týdny. S týdenní přestávkou pro jednání výborů by měla skončit v pátek 28. ledna. Ve čtvrtek příštího týdne se poslanci sejdou na mimořádné schůzi svolané z podnětu opozičních hnutí SPD a ANO k financování vládního hnutí STAN. Svolavatelé poukazují na údajné dary pro hnutí ze zahraničí, a to od kyperských firem. Hnutí STAN tvrdí, že žádné peníze ze zahraničí nepřijalo. Opoziční iniciativu označilo za zbytečnou.

S žádostí o vyslovení důvěry předstoupí Fialův kabinet ODS, STAN, KDU-ČSL, TOP 09 a Pirátů před poslance ve středu. Tradičně se očekává mnohahodinová debata provázená zejména opoziční kritikou, po níž dolní komora vládu podpoří. Koalice má ve 200členné Sněmovně pohodlnou většinu 108 hlasů. K vyslovení důvěry stačí hlasy nadpoloviční většiny přítomných poslanců na rozdíl od hlasování o nedůvěře, pro níž se musí navrhovatelé získat nejméně 101 hlasů.

Vládní předlohy k příspěvkům na bydlení a k platům ústavních činitelů by měla Sněmovna schvalovat ve zkráceném jednání ve stavu legislativní nouze, patrně hned v úvodu schůze. Příspěvky na bydlení mají kvůli zdražení energií podle novely pro letošek vzrůst díky zvýšení částky pro výpočet podpory. Na dávku by mohlo dosáhnout také více lidí, nově by ji mohli pobírat i podnájemníci. Platová novela předpokládá, že platy vrcholných politiků, soudců a státních zástupců se zřejmě od února vrátí na loňskou úroveň, a to do konce roku. Od ledna stouply ústavním činitelům zhruba o šest procent.

V návrhu programu schůze je také trojice předloh, které v reakci na zdražení energií předložila bývalý vláda Andreje Babiše (ANO). Patří k nim osvobození dodání plynu a elektřiny od 21procentní daně z přidané hodnoty na celý letošní rok a další kompenzace. Nová koalice s těmito návrhy nesouhlasí a odmítla je v prosinci ve Sněmovně projednat. V uplynulých měsících se jednalo také o zmrazení platů vrcholných politiků, snaha bývalého kabinetu narazila v horní komoře. V dolní komoře je aktuálně také Babišova předloha o zmrazení platů na pět let a návrh poslanců SPD na jejich snížení na loňskou úroveň do konce roku 2025.

V návrh programu schůze jsou zejména opoziční poslanecké předlohy a předlohy někdejšího Babišova kabinetu. Sněmovna by se ale mohla už na nadcházející schůzi zabývat návrhem koaličních poslanců na roční odklad účinnosti většiny nového stavebního zákona, který budil v minulém volebním období spory. Cílem jejich předlohy je hlavně oddělit a odložit vznik krajských stavebních úřadů jako orgánů státní stavební správy. Poslanci by mohli začít s projednáváním senátního návrhu, podle kterého by poslance a prezidenta mohli Češi žijící v zahraničí volit korespondenční formou.

Volba šestého místopředsedy Sněmovny bude již třetí. V minulosti se o pozici střetli někdejší předseda dolní komory Radek Vondráček (ANO) a lídr SPD Tomio Okamura. Ani jeden z nich ale nezískal dostatečný počet poslaneckých hlasů. Vondráček se posléze stal předsedou ústavně-právního výboru, Okamura vede petiční výbor. Hnutí ANO nyní oznámilo, že nominuje Havlíčka, které už dříve zmiňoval předseda hnutí Babiš. Havlíček dříve nemohl do předsednictva dolní komory kandidovat kvůli neslučitelnosti funkcí, protože byl stále členem vlády. Lhůta pro nominace končí v úterý. Sněmovna by měla vybírat také například své zástupce do správní a do dozorčí rady Všeobecné zdravotní pojišťovny. Poslanci musí obě rady volit v souladu se zákonem do 90 dnů od svého ustavení.

Návrh programu lednové schůze dolní komory čítá aktuálně osm desítek bodů. Stejně jako v minulosti se nepředpokládá, že by poslanci stihli projednat všechny.

Od ledna Sněmovna navíc mění cyklus práce. Dosud jednalo plénum až tři týdny vždy v šesti týdnech, další dva z nich byly určené pro schůze výborů. Nyní bude cyklus z rozhodnutí organizačního výboru pětitýdenní. Dva týdny budou vyhrazené pro schůze pléna a dva pro schůze výborů. O středách by navíc měla dolní komora kvůli pravidelným schůzím vlády běžně jednat do 14:00 místo dřívějších 19:00. Naopak čtvrteční jednání by poslanci neměli končit hned po ústních interpelacích na členy kabinetu.