Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Sněmovnu obměnily volby, zákony opět schvalovala ve stavu nouze

Poslanecká sněmovna, ilustrační fotografie.
Poslanecká sněmovna, ilustrační fotografie.
Foto: Mikuláš Křepelka / INCORP images

Zásadní změnou prošla v letošním roce Poslanecká sněmovna. Říjnové volby přivedly do sněmovních lavic stovku nových zákonodárců, současně se dostaly k moci strany, které byly až dosud v opozici. Do jednání Sněmovny se promítala pokračující pandemie covidu, která si opakovaně vyžadovala vyhlášení stavu legislativní nouze i mnohahodinová jednání.

Sněmovna také letos zažila několik incidentů, při nichž musela uvnitř jednacího sálu zasahovat ochranná služba. Jeden z incidentů, jehož původcem byl nezařazený poslanec Lubomír Volný, mimo jiné obohatil veřejný prostor o výraz "flákanec".

Zatímco ODS, KDU-ČSL, TOP 09, Starostové a Piráti zamířili společně do vlády, bývalé vládní hnutí ANO se odešlo do opozice. V opozici je pouze s hnutím SPD, protože sociální demokraté a komunisté svá místa neobhájili a obě strany skončily mimo Sněmovnu. Nejpočetnějším zůstává klub ANO, který čítá 72 poslankyň a poslanců. Druhou nejsilnější stranou je ODS se 34 poslanci a na třetím místě je klub Starostů a nezávislých se 33 poslanci. Výrazný sestup zažili Piráti, jimž se jejich dřívější klub o 22 poslancích zmenšil na čtyřčlenné zastoupení.

Změna poměrů se projevila i ve vedení Sněmovny. Zatímco dosud předsedal Sněmovně Radek Vondráček z vládního hnutí ANO, nyní ho poprvé od roku 2013 vystřídala žena, a to předsedkyně TOP 09 Markéta Pekarová Adamová. Před ní zastávala post předsedkyně v letech 2010 až 2013 Miroslava Němcová z ODS.

Sněmovna má nově také šest místopředsedů. Dva z nich má mít hnutí ANO, ale poslanci zatím zvolili pouze někdejší karlovarskou hejtmanku Janu Mračkovou Vildumetzovou, jejího kolegu by měli vybrat v lednu. Dalšími čtyřmi místopředsedy jsou Věra Kovářová (STAN), Olga Richterová (Piráti), Jan Bartošek (KDU-ČSL) a Jan Skopeček (ODS).

Do Sněmovny zamířila po volbách stovka nových poslanců, naopak řada letitých zákonodárců ji opustila. Šlo hlavně o poslance KSČM a ČSSD. Sněmovní lavice také opustila kvůli volebním výsledkům většina pirátských poslanců. Již v lednu opustil v souvislosti s blížícími se volbami sněmovní lavici někdejší ministr financí a předseda TOP 09 Miroslav Kalousek. Zdůvodnil to volbami, v nichž už nehodlal kandidovat, a to tím, aby dal přednost spolustraníkům, kteří se naopak o křeslo poslance ucházet budou. Po volbách opustila Sněmovnu i další výrazná tvář TOP 09, a to její čestný předseda Karel Schwarzenberg. Svůj post už neobhajoval.

Vlivem pandemie bylo jednání Sněmovny v uplynulém roce hektičtější než v jiných letech. Předseda Vondráček opakovaně vyhlašoval stav legislativní nouze, kdy Sněmovna může ve zrychleném režimu schválit zákon i s pozměňovacími návrhy během jednoho dne. Zatímco ve volebním období v letech 2013 až 2017 se poslanci sešli na 61 schůzích, v uplynulém volebním období jich bylo dvakrát tolik.

Sněmovna se také scházela kvůli tomu, aby vládě dala souhlas s prodloužením nouzového stavu, který kabinet potřeboval k boji proti covidu. Vláda na jeho základě mohla přijmout řadu opaření, od uzavření většiny obchodů a služeb přes omezení fungování škol až po restrikce týkající se překračování hranic. Nouzový stav umožnil i jednodušší nasazení armády. Vláda se žádostí o prodloužení nouzového stavu narazila v polovině února, kdy ho poslanci odmítli prodloužit. Vláda pak od 15. února vyhlásila nový nouzový stav, když ji o to den předtím požádali hejtmani.

Lednové jednání o prodloužení nouzového stavu doprovodil ojedinělý konflikt, o který se postaral nezařazený poslanec Lubomír Volný, původně zvolený za SPD. Kolize nastala poté, co předsedající Tomáš Hanzel (ČSSD) po varováních vypnul Volnému při vystoupení mikrofon se zdůvodněním, že nemluví k tématu. Volný pak přišel mluvit na místo předsedajícího. "Já jako volený zástupce lidu mám právo se vyjádřit. Jestli tady půjdeš, dostaneš flákanec! Jasné?" prohlásil Volný. Hanzel se mu v tom snažil zabránit, na pomoc mu přišlo několik poslanců. Po kratší strkanici Volný místo v doprovodu policejní ochranné služby opustil. Za potyčku musel zaplatit pokutu 90.800 korun.

Pozornost poutal i nadále, například tím, že se svým kolegou Marianem Bojkem odmítali nosit v jednacím sále roušky. Předseda Vondráček je kvůli tomu vykázal z jednacího sálu. Naposledy vyvolal konflikt v září, kdy Sněmovna odvolávala z Rady České televize radní Hanu Lipovskou. Na protest proti jejímu odvolání odmítl opustit místo za řečnickým pultem, odkud ho musela odvést policie. Ze záběrů z kamer v sále bylo zřejmé, že se to neobešlo beze škod na zařízení jednacího sálu.

Témata:  Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky

Související

Aktuálně se děje

12:07

Kuleba vysvětlil, proč válka na Ukrajině jen tak neskončí

Bývalý ukrajinský ministr zahraničí Dmytro Kuleba v nedělním rozhovoru podle serveru Politico uvedl, že neočekává rychlé ukončení války mezi Ruskem a Ukrajinou, a to ani s nástupem nového amerického prezidenta Donalda Trumpa.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy