Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Sněmovnu obměnily volby, zákony opět schvalovala ve stavu nouze

Poslanecká sněmovna, ilustrační fotografie.
Poslanecká sněmovna, ilustrační fotografie.
Foto: Mikuláš Křepelka / INCORP images

Zásadní změnou prošla v letošním roce Poslanecká sněmovna. Říjnové volby přivedly do sněmovních lavic stovku nových zákonodárců, současně se dostaly k moci strany, které byly až dosud v opozici. Do jednání Sněmovny se promítala pokračující pandemie covidu, která si opakovaně vyžadovala vyhlášení stavu legislativní nouze i mnohahodinová jednání.

Sněmovna také letos zažila několik incidentů, při nichž musela uvnitř jednacího sálu zasahovat ochranná služba. Jeden z incidentů, jehož původcem byl nezařazený poslanec Lubomír Volný, mimo jiné obohatil veřejný prostor o výraz "flákanec".

Zatímco ODS, KDU-ČSL, TOP 09, Starostové a Piráti zamířili společně do vlády, bývalé vládní hnutí ANO se odešlo do opozice. V opozici je pouze s hnutím SPD, protože sociální demokraté a komunisté svá místa neobhájili a obě strany skončily mimo Sněmovnu. Nejpočetnějším zůstává klub ANO, který čítá 72 poslankyň a poslanců. Druhou nejsilnější stranou je ODS se 34 poslanci a na třetím místě je klub Starostů a nezávislých se 33 poslanci. Výrazný sestup zažili Piráti, jimž se jejich dřívější klub o 22 poslancích zmenšil na čtyřčlenné zastoupení.

Změna poměrů se projevila i ve vedení Sněmovny. Zatímco dosud předsedal Sněmovně Radek Vondráček z vládního hnutí ANO, nyní ho poprvé od roku 2013 vystřídala žena, a to předsedkyně TOP 09 Markéta Pekarová Adamová. Před ní zastávala post předsedkyně v letech 2010 až 2013 Miroslava Němcová z ODS.

Sněmovna má nově také šest místopředsedů. Dva z nich má mít hnutí ANO, ale poslanci zatím zvolili pouze někdejší karlovarskou hejtmanku Janu Mračkovou Vildumetzovou, jejího kolegu by měli vybrat v lednu. Dalšími čtyřmi místopředsedy jsou Věra Kovářová (STAN), Olga Richterová (Piráti), Jan Bartošek (KDU-ČSL) a Jan Skopeček (ODS).

Do Sněmovny zamířila po volbách stovka nových poslanců, naopak řada letitých zákonodárců ji opustila. Šlo hlavně o poslance KSČM a ČSSD. Sněmovní lavice také opustila kvůli volebním výsledkům většina pirátských poslanců. Již v lednu opustil v souvislosti s blížícími se volbami sněmovní lavici někdejší ministr financí a předseda TOP 09 Miroslav Kalousek. Zdůvodnil to volbami, v nichž už nehodlal kandidovat, a to tím, aby dal přednost spolustraníkům, kteří se naopak o křeslo poslance ucházet budou. Po volbách opustila Sněmovnu i další výrazná tvář TOP 09, a to její čestný předseda Karel Schwarzenberg. Svůj post už neobhajoval.

Vlivem pandemie bylo jednání Sněmovny v uplynulém roce hektičtější než v jiných letech. Předseda Vondráček opakovaně vyhlašoval stav legislativní nouze, kdy Sněmovna může ve zrychleném režimu schválit zákon i s pozměňovacími návrhy během jednoho dne. Zatímco ve volebním období v letech 2013 až 2017 se poslanci sešli na 61 schůzích, v uplynulém volebním období jich bylo dvakrát tolik.

Sněmovna se také scházela kvůli tomu, aby vládě dala souhlas s prodloužením nouzového stavu, který kabinet potřeboval k boji proti covidu. Vláda na jeho základě mohla přijmout řadu opaření, od uzavření většiny obchodů a služeb přes omezení fungování škol až po restrikce týkající se překračování hranic. Nouzový stav umožnil i jednodušší nasazení armády. Vláda se žádostí o prodloužení nouzového stavu narazila v polovině února, kdy ho poslanci odmítli prodloužit. Vláda pak od 15. února vyhlásila nový nouzový stav, když ji o to den předtím požádali hejtmani.

Lednové jednání o prodloužení nouzového stavu doprovodil ojedinělý konflikt, o který se postaral nezařazený poslanec Lubomír Volný, původně zvolený za SPD. Kolize nastala poté, co předsedající Tomáš Hanzel (ČSSD) po varováních vypnul Volnému při vystoupení mikrofon se zdůvodněním, že nemluví k tématu. Volný pak přišel mluvit na místo předsedajícího. "Já jako volený zástupce lidu mám právo se vyjádřit. Jestli tady půjdeš, dostaneš flákanec! Jasné?" prohlásil Volný. Hanzel se mu v tom snažil zabránit, na pomoc mu přišlo několik poslanců. Po kratší strkanici Volný místo v doprovodu policejní ochranné služby opustil. Za potyčku musel zaplatit pokutu 90.800 korun.

Pozornost poutal i nadále, například tím, že se svým kolegou Marianem Bojkem odmítali nosit v jednacím sále roušky. Předseda Vondráček je kvůli tomu vykázal z jednacího sálu. Naposledy vyvolal konflikt v září, kdy Sněmovna odvolávala z Rady České televize radní Hanu Lipovskou. Na protest proti jejímu odvolání odmítl opustit místo za řečnickým pultem, odkud ho musela odvést policie. Ze záběrů z kamer v sále bylo zřejmé, že se to neobešlo beze škod na zařízení jednacího sálu.

Témata:  Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky

Související

Aktuálně se děje

18. července 2025 8:22

Svět adrenalinového sportu truchlí. Felix Baumgartner zahynul při paraglidingu

Rakouský extrémní sportovec Felix Baumgartner, jenž před necelými třinácti lety seskočil ze stratosféry, tragicky zahynul ve věku 56 let. Osudnou se mu stala čtvrteční nehoda při paraglidingu ve městě Porto Sant'Elpidio v Itálii. 

Zdroj: Lucie Podzimková

Další zprávy