Soud už má 100 voličských stížností, kritizují televize i počítání "kroužků"

Soud zatím podle mluvčí Sylvy Dostálové obdržel 100 podnětů, tedy víc než před posledními sněmovními volbami, kdy jich bylo 77. Lhůta pro doručování vyprší v pátek v 16:00, volební senát už ale několik stížností odmítl, případně vyřídil jiným způsobem, zjistila ČTK z úřední desky.

Odmítnutí se týká zejména předčasně podaných stížností. Na soud se totiž nelze obrátit před tím, než začne běžet lhůta pro zpochybnění sněmovních voleb. Neuspěl proto například muž z Prahy, který tvrdil, že ve zvláštním volebním okrsku v Bernu ve Švýcarsku nesouhlasí počet vydaných a odevzdaných obálek. Stížnost poslal příliš brzy.

Další stížnost odmítl soud kvůli tomu, že se její pisatel podepsal jako jednatel firmy, přidal razítko a stížnost poslal z firemní datové schránky. "Je zřejmé, že obchodní korporace není mezi osobami oprávněnými podat návrh na neplatnost volby kandidáta," konstatoval soud. Volební stížnosti mohou podávat voliči, kandidáti, případně politické subjekty.

V desítkách dalších řízení soud posílá pisatelům výzvy k odstranění vad a doplnění obsahu. Zpravidla bývá nutné označit konkrétní kandidáty, jejichž zvolení má být zpochybněno, případně zformulovat výrok, jehož se pisatel domáhá.

Například volič z Děčína tvrdí, že v jeho okrsku nebyla zapečetěná volební schránka, což doložil fotografií. Soud dostal také stížnost od vězně, který uvedl, že mu personál věznice nevyhotovil občanský průkaz. Další podnět kritizuje skutečnost, že Češi žijící v zahraničí nemohou volit elektronicky.

Volič z Berouna tvrdí, že komise v jeho okrsku nezapočítala jeho přednostní hlas na kandidátní listině Pirátů a Starostů. Na podobný problém poukazuje volička z Prahy 9. Ona i její syn prý dali v Letňanech preferenční hlas konkrétnímu kandidátovi Pirátů a Starostů, ve výsledcích má ale započítaný jen jeden. Na soud se obrátil také muž z Prahy, který hlasoval v Července na Olomoucku, ale jím podpořený subjekt tam nemá započítaný hlas.

Mnoho stížností kritizuje média, zejména Českou televizi, za údajně nerovný přístup k prezentaci politických stran a hnutí. Média do debat zvala jen některé subjekty na základě průzkumů voličské podpory. Klíč pro výběr se v redakcích různil. Někteří voliči v tom spatřují cenzuru a požadují, aby média dávala stejný prostor všem subjektům, a zajistila tak volnou soutěž idejí.

Některé voliče znepokojil princip volebních koalic, včetně vítězného uskupení Spolu tvořeného ODS, TOP 09 a KDU-ČSL. V návrzích kladou otázky, jak mohou strany kandidovat společně, když má každá jiný program, případně nastolují otázku, jak se rozpočítávají hlasy pro koalice na mandáty pro jednotlivé strany.

Zákon o volbách do Parlamentu České republiky dává NSS pravomoc rozhodovat o návrzích na neplatnost voleb, hlasování či zvolení konkrétních kandidátů. Soud rozhoduje usnesením, bez nutnosti nařizovat ústní jednání, do 20 dnů poté, kdy volební stížnost dorazila k soudu. O volebních stížnostech rozhoduje stálý sedmičlenný senát. Předsedou je Tomáš Langášek.

Témata:  volby 2021,  Nejvyšší správní soud (NSS)