Spolu pomohly dle politologů veřejné debaty, KSČM doplatila na podporu vládě

Podle politologa Josefa Mlejnka z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy měly na výsledek voleb velký vliv předvolební debaty. Představitel koalice Spolu Petr Fiala, který byl pro mnohé do té doby neviditelným předsedou ODS, se v debatách předvedl jako silný lídr a rovnocenný soupeř premiéra Babiše, čímž k sobě nalákal nerozhodnuté voliče, domnívá se politolog.

Babiš podle Mlejnka paradoxně pomohl Fialovi svými útoky na Piráty. Hodně lidí, kteří se rozhodovali mezi dvěma opozičními koalicemi, dalo v jejich důsledku nakonec hlas Spolu. U koalice Pirátů a STAN navíc nebylo jasné, kdo je lídrem, dodal Mlejnek.

Jen malý vliv na výsledek voleb Mlejnek přisuzuje veřejně probíranému zdravotnímu stavu prezidenta republiky Miloše Zemana. V očích mnoha voličů ale Fiala převyšoval šéfa Pirátů Ivana Bartoše jako lídr, proto mohli voliči dospět k názoru, že by mohl lépe čelit prezidentovi Zemanovi.

Politolog Petr Just z Metropolitní univerzity Praha upozornil na to, že i když ANO skončilo druhé, oproti minulým volbám mnoho voličů neztratilo. Opoziční koalice ale dokázaly lépe zmobilizovat své voliče i dosavadní nevoliče. "Bylo to spíš dáno účastí než tím, že by voliči ANO někam odešli," uvedl Just. Pozici podle něj napomohlo i přesvědčivé vystupování předsedy ODS Petra Fialy a lídra STAN Víta Rakušana v závěrečné fázi kampaně, které se projevovalo i pozitivními ohlasy na sociálních sítích.

Pirátům podle Justa mohla uškodit přílišná otevřenost, kdy řada členů vystupuje na veřejných diskusních fórech a sociálních sítích se svými osobními názory. Volič pak podle politologa nemá jistotu, co je oficiální postoj strany a co jen názor jednoho z členů.

Koalice Pirátů a Starostů měla podle Lubomíra Kopečka z Masarykovy univerzity v Brně zjevný problém propojit protestní stranu, kterou byli původně Piráti, se středovým a mainstreamovým hnutím STAN. Piráti také podcenili fakt, že Starostové mají ukotvenou lokální podporu, což se projevilo u preferenčního hlasování, domnívá se Kopeček.

Bez zastoupení ve Sněmovně budou po letošních volbách komunisté. Podle Justa má jejich neúspěch dva důvody. Jedním je dlouhodobý demografický vývoj, který vede ke zmenšování členské základny KSČM, který strana není schopna kompenzovat nabíráním nových příznivců. Komunistům podle Justa uškodilo i to, že poprvé od roku 1990 byli nepřímo součástí vládnutí, i když v širším slova smyslu, čímž se připravili o dosavadní protestní potenciál.

S tím, že komunisté doplatili na podporu Babišově vládě souhlasí i politolog Kopeček. Vedení strany se podle něj nepodařilo vysvětlit, proč radikálně levicová strana podporuje vládu miliardáře. Přesvědčivá podle Kopečka nebyla ani volební kampaň, když oznámili, že předseda strany Vojtěch Filip končí.

Just očekává, že prezident Zeman pověří předsedu ANO Babiše sestavením vlády, ten ale zřejmě nebude schopen sestavit vládu s většinou ve Sněmovně a bude pak vládnout bez důvěry. Připomněl, že prezident nemá zákonem stanovený žádný termín, do kterého musí pověřit sestavením vlády někoho dalšího. Vládnutí kabinetu v demisi se tak může protáhnout na dlouho.

Také Kopeček předpokládá, že Zeman pověří sestavením vlády Babiše, a to s odkazem na to, že ANO získalo ze stran nejvíc hlasů. "Ale vzhledem k těm jasným poměrům sil ve Sněmovně si nemyslím, že by to bylo něco, co by bylo víc než nějaký jepičí pokus zvrátit výsledek voleb," domnívá se politolog. Míní, že sestavování vlády nebude stejné jako po minulých volbách, kdy Zeman půl roku udržoval Babišovu vládu bez důvěry. Podobná situace je podle Kopečka za současného výsledku voleb naprosto nepřípustná.

Témata:  volby 2021,  koalice Spolu (ODS, STAN, KDU-ČSL, TOP 09 a Piráti),  KSČM