reklama

Stovky obcí v ČR stále nemají zajištěného dodavatele energií pro příští rok.

"Velmi dynamický a nepřehledný vývoj na trhu s energiemi vedl u některých krajů, obcí, škol či třeba nemocnic k tomu, že se jim nedaří poptat dodavatele energií na příští rok,“ uvedl ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela (za STAN).

V této souvislosti proto upozornil na takzvanou kontraktační povinnost, kterou nedávno schválila vláda. Podle ní totiž musí dodavatelé poslední instance energií zajistit dodávky subjektům, pro něž platí vládou zastropované ceny energií. "Obce a kraje a jejich podřízené organizace, malé a střední podniky a další tak mají jistotu, že příští rok dodavatele energií mít budou," dodal Síkela.

S využitím kontraktační povinnosti by měl podle MPO pomoci obcím a krajům manuál, který resort připravil společně s ministerstvem pro místní rozvoj (MMR) a Úřadem pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS). Úřady v něm kraje a obce upozorňují také na nutnost postupu podle zákona o zadávání veřejných zakázek.

"Zadavatelé by měli primárně postupovat prostřednictvím otevřených zadávacích řízení," upozornil předseda ÚOHS Petr Mlsna. Obce a kraje tak mohou případně při nákupu energií využít i elektronické aukce či komoditní burzu. K jednacím řízením bez uveřejnění pak mohou podle ÚOHS přistoupit pouze v případech, kdy přesvědčivě doloží, že předchozí řádné pokusy o nákup energií bez jejich zavinění selhaly a že v krizové situace nejsou vlastní vinou.

Manuál kromě postupu při hledání dodavatele obcím a krajům poskytuje také způsob pro výpočet předpokládané hodnoty zakázky.

Návod pro obce na zajišťování dodávek energií rozeslal i Svaz obcí ČR. Podle svazu by měly být soutěže na dodavatele uzavřené zhruba do poloviny prosince.

Obce či kraje a jejich instituce a firmy bez obchodní povahy patří mezi subjekty, pro něž platí vládou stanovený cenový strop pro elektřinu 5000 korun za megawatthodinu (MWh) bez daní a pro zemní plyn 2500 Kč/MWh. Částky účtované nad stanovená cenová maxima dodavatelům doplatí stát. Jde o jedno z opatření proti vysokým cenám energií, jejichž růst zesílil po únorovém vojenském vpádu Ruska na Ukrajinu.

Stát dříve počítal s tím, že energie pro veřejný sektor bude zajišťovat státní obchodník s energiemi. Ten měl na trhu nakoupit požadované množství elektřiny či plynu a následně je veřejným subjektům přeprodávat za zvýhodněné ceny. Konečné rozhodnutí ale nepadlo, namísto toho se stanovení maximálních cen rozšířilo i na subjekty z veřejného sektoru.