reklama

Z Česka úřad evropského žalobce zatím převzal 12 trestních kauz týkajících se závažné hospodářské kriminality s dopadem na evropský rozpočet. Napsal to dnes server iROZHLAS.cz. Své firmy včetně Agrofertu vložil Babiš do svěřenských fondů.

"Ve věci již není Vrchní státní zastupitelství v Praze činné," uvedl sekretariát vrchní státní zástupkyně v Praze na dotaz serveru, zda nově fungující Úřad evropského veřejného žalobce převzal kauzu ke střetu zájmů. Pražské vrchní státní zastupitelství případ dozorovalo. Když ovšem začala 1. června unijní prokuratura fungovat, nahlásilo ho do Lucemburku, kde instituce sídlí. "Nevyplynulo to z žádného nového důkazu, ale je to navázáno na vznik nové instituce," uvedla minulý týden jeho šéfka Lenka Bradáčová.

Česká policie se kauzou kolem Babiše zabývá na základě širšího trestního oznámení od prosince 2019. Nyní případ dostal na starosti jeden z pověřených unijních žalobců působících v Česku. Tým vyšetřovatelů, který na případu pracuje, by měl zůstat beze změny, píše iROZHLAS.cz.

Možným střetem zájmů českého premiéra se zabývá vedle české policie také Evropská unie. Podle auditorů Evropské komise je Babiš ve střetu zájmů, neboť ovládá svěřenské fondy, do nichž vložil svůj majetek. Dotace ze strukturálních fondů Evropské unie v celkovém řádu stamilionů korun, které dostaly firmy z holdingu Agrofert od 9. února 2017, jsou proto podle závěru auditorů neoprávněné. Premiér i Agrofert střet zájmů odmítají.

Podle evropského žalobce za Česko Petra Klementa již byly případy převzaté Úřadem evropského veřejného žalobce přiděleny konkrétním pověřeným žalobcům, uvedl iROZHLAS.cz. Pověřených žalobců bylo dosud v ČR jmenováno pět. "Můžu říct průběžné číslo. V současnosti nám bylo nahlášeno kolem 45 případů, z nich jsme zatím přijali 12," řekl Klement. O jaké případy přesně jde, nechtěl říct s odkazem na vnitřní pravidla unijní prokuratury.

"Případy, které si necháváme, patří skutečně z nich mezi ty nejzávažnější podle pravidel, která úřad schválil. Další kauzy budou průběžně napadávat, tudíž věřím, že se dostaneme na mnohem vyšší čísla," uvedl také Klement.

EPPO funguje od počátku června, zabývat se bude závažnou hospodářskou kriminalitu poškozující finanční zájmy Evropské unie. Pod sebou bude mít zástupce všech zemí Evropské unie vyjma Polska, Maďarska, Irska, Švédska a Dánska. Tyto země se na práci úřadu podílet nebudou. Unijní orgány odhadují, že EU kvůli různým finančním podvodům přišla jen v roce 2019 o zhruba 460 miliard eur (téměř 12 bilionů korun). Prokuratura počítá s tím, že ročně se bude zabývat přibližně 3000 případy.

reklama