Lůžkové kapacity byly nejvíce naplněné v polovině března, nemocniční péči najednou potřebovalo přes 9500 lidí, více než 2000 intenzivní péči.

Pacienti se léčili nejen na infekčních a plicních odděleních, kam by běžně patřili, případně na jednotkách intenzivní péče, ale provizorní covidová oddělení vznikala i z ostatních volných lůžek. "Péče na těchto pracovištích byla poté personálně zajišťována zdravotnickými pracovníky, kteří byli v danou dobu 'k dispozici', tedy i lékaři v předatestační přípravě, kteří u daných poskytovatelů zdravotních služeb realizovali své specializační vzdělávání," píše se v návrhu vyhlášky.

Lékař se musí po ukončení šestiletého oboru Všeobecné lékařství ještě dál několik let vzdělávat ve své vybrané specializaci, kterých je 19 základních kmenů. Praxi pak vykonávají na příslušných odděleních nemoc, které pro to mají potřebnou akreditaci.

Personální krize v době epidemie ale vedla k tomu, že na covidových odděleních sloužili i lékaři jiných specializací včetně těch, kteří se v nich školili. "Dotčení lékaři s tímto ad hoc přeřazením na jiné pracoviště ve většině případů souhlasili s ohledem na probíhající pandemii, nicméně oprávněně očekávají, že tato mimořádná situace bude zohledněna při započítávání absolvované praxe do specializačního vzdělávání," napsalo ministerstvo.

V opačném případě by si museli specializační vzdělávání prodloužit o dobu, po níž na covidových odděleních sloužili. O tu dobu později by se dostali k příslušným závěrečných zkouškám a museli by odložit začátek svého samostatného působení v povolání lékaře.

Ministerstvo v návrhu vyhlášky ale zároveň upozorňuje, že žádné další požadavky na rozsah nebo obsah znalostí, které bude muset lékař při zkoušce po ukončeném vzdělávání v základním kmeni prokázat se nemění. "Ani není dotčena povinnost lékaře provést v rámci vzdělávání určitý počet zdravotních výkonů," uvedlo.

Na lékařských fakultách v Česku studuje zhruba 21.000 lidí, každý rok jich absolvuje kolem 2500.