Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

SZÚ: Nejčastější nemocí z povolání byl i loni covid-19

Ilustrační foto
Ilustrační foto
Foto: Pixabay

V roce 2023 bylo v Národním registru nemocí z povolání (NRNP) zapsáno celkem 7001 profesionálních onemocnění u 6156 osob, z toho u 4960 žen a 1196 mužů. I loni nadále přetrvával vysoký počet hlášených nemocí z povolání způsobených virem SARS-CoV-2. Nejčastěji se covidem-19 v zaměstnání nakazili lidé pracující v oboru Zdravotní a sociální péče. V tiskové zprávě o tom dnes informoval Státní zdravotní ústav (SZÚ).

„Onemocnění covid-19 bylo hlášeno v roce 2023 u 6265 z celkového počtu 7001 případů nemocí z povolání, z toho 651 zaměstnanců prodělalo toto onemocnění v letech 2020 až 2023 celkem dvakrát a 32 osob dokonce třikrát, proto je počet hlášených onemocnění covidem-19 vyšší, než celkový počet lidí, kteří se s touto nemocí dostali do registru. Téměř polovina případů (47,7 %) infekcí covidem-19 jako nemocí z povolání hlášených v roce 2023, vznikla už v roce 2022, z let 2021 a 2020 pak pocházela z každého zhruba čtvrtina případů. Tato statistika totiž zahrnuje všechny uznané případy dle data vydání lékařského posudku o uznání nemoci z povolání nikoliv data jejich zjištění,“ vysvětluje vedoucí Centra hygieny práce a pracovního lékařství MUDr. Vladimíra Lipšová.

V odvětví „Zdravotní a sociální péče“ se covid-19 jako nemoc z povolání vyskytl loni vůbec nejčastěji, a to celkem 6071krát. Ve zdravotnictví a v sociálních službách onemocněly nejčastěji zdravotní sestry a bratři (43,9 % případů), sanitáři – ošetřovatelky/ošetřovatelé (13,4 % případů), dále lékařky a lékaři (11,7 % případů), pracovníci sociálních služeb a pracovníci přímé obslužné péče (celkem 9,3 % případů), a záchranáři a řidiči zdravotnické záchranné služby (celkem 5,0 % případů).

Dalším nejčastějším infekčním onemocněním byl svrab, kterým z hlediska hlášených nemocí z povolání onemocněli výhradně pracovníci z odvětví „Zdravotní a sociální péče“ a to 92krát. Nejčastěji šlo o pracující v domovech sociálních služeb a domovech pro seniory (celkem 26 případů).

V sestupném pořadí pak ve statistikách následovaly nemoci způsobené fyzikálními faktory (celkem 336 případů), nemoci postihující dýchací cesty, plíce, pohrudnici a pobřišnici (celkem 122 případů), nemoci kožní (celkem 71 případů), nemoci způsobené ostatními faktory a činiteli (celkem 2 případy) a nemoci způsobené chemickými látkami (pouze 1 případ).

„Mezi nejčastější nemoci způsobené fyzikálními faktory patří zejména syndrom karpálního tunelu z dlouhodobého nadměrného jednostranného přetěžování (107 případů), syndrom karpálního tunelu z práce s vibrujícími nástroji (80 případů) a skupina onemocnění šlach a kloubů z dlouhodobého nadměrného jednostranného přetěžování končetin (celkem 110 případů),“ upřesňuje MUDr. Vladimíra Lipšová.

Témata:  nemoci koronavirus (coronavirus) COVID-19

Související

Aktuálně se děje

8. října 2025 9:04

Tatiana Dyková vynechala divadlo. Řekla, zda je ohrožena její další účast ve StarDance

StarDance má letos jinou podobu, takže se vůbec poprvé mohli vrátit na parket úspěšní účastníci dosavadních řad. Nabídku České televize přijala i Tatiana Dyková, dokonce už během šňůry jednou triumfovala. Nyní ale vyvstala otázka ohledně její další účasti. 

Zdroj: Ludmila Plachá

Další zprávy

Marian Jurečka v Poslanecké sněmovně

Platy státních zaměstnanců: Bezpečnostní složky a učitelé je mají jisté, zbytek čeká na novou vládu

Středeční jednání vlády s odboráři nepřineslo shodu v otázce růstu platů ve veřejné sféře pro nadcházející rok. Proto prozatím zůstávají v platnosti pouze dřívější ujednání týkající se platů učitelů a bezpečnostních složek. Očekává se, že končící kabinet premiéra Petra Fialy (ODS) tato dříve dohodnutá navýšení potvrdí už příští týden. Další rozhodování o platech ale spadne do kompetence nové vlády, která vzejde z proběhlých voleb.