Učitelé: K lepšímu naplňování cílů výuky by pomohlo méně učiva

Novinářům dnes závěry zjišťování představili ministr školství Vladimír Balaš (STAN) a ústřední školní inspektor Tomáš Zatloukal. ČŠI data sbírala letos v květnu a v červnu ve 3926 školách v Česku. Ve výzkumu se sešlo přes 11.000 dotazníků, které pedagogové vyplnili.

"Nejčastěji by chtěli učitelé matematiky a češtiny snížit rozsah a objem vzdělávacích témat, tedy upravit obsah vzdělávání. Ten obsah chtějí snížit proto, aby mohli více individualizovat a diferencovat výuku, aby mohli zapojovat aktivizující formy výuky, jako je badatelská, problémová výuka a vzdělávací metody kognitivní aktivace," řekl ústřední školní inspektor.

Školy v Česku nyní mohou upravovat podobu poskytovaného vzdělávání ve svých školních vzdělávacích programech. V každé škole program vytváří její pedagogové a schvaluje ho ředitel či ředitelka. Základem pro vzdělávací programy jednotlivých škol jsou takzvané rámcové vzdělávací programy (RVP), které od roku 2005 nahradily dřívější jednotné osnovy. Na rozdíl od nich neurčují RVP, co se má učit v jednotlivých ročnících, ale popisují, s čím se má žák seznamovat v různých stupních vzdělávání a co má umět na konci.

Učitelé češtiny a matematiky, kteří vzdělávají mladší školáky, by nejčastěji podle ČŠI uvítali méně obsahu a více času pro individualizaci výuky. Dále by podle nich pomohlo více prostoru pro vzdělávání vlastním vyhledáváním informací. Češtináři, kteří v mateřštině vzdělávají deváťáky, by nejčastěji chtěli inspiraci k formám výuky a metodické návody ke složitějším tématům. Uvedlo to asi 37 procent z 2263 pedagogů. Podle učitelů matematiky by nejvíce pomohla změna přístupu žáků a větší zájem o předmět. V dotazníku to napsalo asi 41 procent z 2260 matematikářů. Téměř 40 procent učitelů obou předmětů uvedlo, že by jim ve výuce pomohlo, kdyby ve třídách bylo méně žáků.

Většina učitelů má podle inspekce zájem o další profesní vzdělávání. Věnovat by se chtěli mimo jiné didaktice předmětu, tedy jak učivo co nejlépe předat žákům, a technikám formativního hodnocení. Díky nim může učitel lépe zjistit, jak žáci látce rozumí, případně co ke zvládnutí učiva potřebují. Učitelé tak podle Zatloukala mají potenciál pro změnu podoby výuky.

Nový plán úpravy vzdělávání na ZŠ nyní připravuje Národní pedagogický institut. První školy by podle upraveného RVP měly začít výuku od září 2024. Ve všech ročnících by se podle nového programu mělo učit od září 2029, informovalo už dříve ministerstvo školství. Vláda slíbila úpravy učebních plánů ve svém programovém prohlášení.

Témata:  učitelé,  školství