Množství případů vymáhání daňových nedoplatků loni meziročně kleslo o zhruba dvě procenta na 2,22 milionu a objem vymáhaných peněz o zhruba procento na uvedených 25,5 miliardy korun. Získaných peněz je zhruba o 5,4 miliardy méně než předloni. Úspěšnost klesla na 34,3 procenta z 55 procent v roce 2019.
"V důsledku mimořádných opatření, přijatých v souvislosti s pandemií covid-19, byla ovlivněna i oblast vymáhání daňových nedoplatků, což se projevilo v objemu vymožených nedoplatků. Podnikatelům jsou státem poskytovány kompenzace, byly vydávány generální pardony a podobně. Ztížená, či nulová možnost kontaktů a podnikání je okolností, jaká nemá v moderní historii obdoby a která se přechodně musela odrazit také ve správě daní," sdělila ČTK finanční správa.
Případy, kdy by okamžité provedení daňové exekuce mělo pro poplatníka zvlášť nepříznivé následky s přímou souvislost s pandemií, správa řeší také na základě žádostí poplatníků posečkáním nebo rozložením úhrady daně ve splátkách. "Postupné narovnání ekonomického prostředí a zánik pandemie se jistě projeví i ve správě daní a ve vymáhání nedoplatků," dodal správa.
K vymáhání nedoplatků finanční úřady přistupují až po uplatnění ostatních zákonných způsobů, kterými mohou přimět dlužníky k splnění jejich daňové povinnosti. Nejvyšší hodnoty u vymáhaných i vymožených daňových nedoplatků jsou dlouhodobě evidovány na dani z přidané hodnoty.
Daňové nedoplatky představují rozdíl mezi daní, která měla být zaplacena, a skutečně zaplacenou částkou. Daní, která měla být zaplacena, může být nejen přiznaná, ale i daň doměřená finančním úřadem a popřípadě i stanovené penále, pokuty, úroky nebo náklady řízení.
