Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

V Česku se bude dál očkovat i vakcínou AstraZeneca

Očkování, ilustrační foto
Očkování, ilustrační foto
Foto: Pixabay

Česko zatím nepozastaví očkování vakcínou AstraZeneca, jako se dnes rozhodlo Německo a v minulém týdnu další země, řekl po dnešním jednání vlády ministr zdravotnictví Blatný (za ANO). Podle něj nebyla prokázána souvislost s případy výskytu krevních sraženin, které se stejně často vyskytují i v neočkované populaci.

Firma minulý týden oznámila, že do konce března sníží dodávky Evropské unii. Česko dostane podle Blatného v březnu 120.000 místo 200.000 dávek.

"Zatím nebyla prokázána příčinná souvislost nežádoucích účinků přímo s podáním vakcíny. Počty těch událostí se nevymykají běžné populaci," uvedl Blatný. V některých zemích byly zaznamenány případy plicních embolií jako následku trombózy neboli krevní sraženiny v časové souvislosti s očkováním. Podle britského úřadu pro kontrolu léčiv i Světové zdravotnické organizace se ale souvislost neprokázala.

Podle informací na webu České angiologické společnosti, které sdružuje lékaře zabývající se léčbou cévního systému, je výskyt hluboké žilní trombózy asi 160 případů na 100.000 obyvatel a trombózy povrchových žil asi 400 na 100.000 obyvatel. S věkem se pak pravděpodobnost zvyšuje až na pět z tisíce lidí nad 45 let a jedno procento lidí nad 80 let.

Podle Blatného pro to svědčí i zkušenosti z Velké Británie, kde se vakcínou AstraZeneca masivně očkuje. "Její prokazatelný benefit je neoddiskutovatelný a není potřeba mít nějakou obavu. Situací se podle ministra zabývají příslušné úřady na národní i evropské úrovni. "Výbor evropské lékové agentury by měl vydat stanovisko do konce týdne," uvedl.

Z evropských zemí pozastavily očkování kromě Německa, které se k tomu rozhodlo dnes, už minulý týden Dánsko, Norsko, Island, Bulharsko, Rumunsko a Nizozemsko. Rakousko, Itálie, Estonsko, Litva, Lotyšsko a Lucembursko přestaly kvůli podezření na nežádoucí vedlejší účinky používat některé šarže vakcíny.

O omezení dodávek vakcíny AstraZeneca bude podle Blatného jednat i Rada vlády pro zdravotní rizika. "Tato vakcína je určena především k podání u praktických lékařů, bude to tedy znamenat určitou redistribuci a změny v dodávkách," řekl. Výpadek podle něj neovlivní celou očkovací strategii nebo cíl naočkovat do konce léta 70 procent populace.

Od 1. dubna by se podle Blatného mohly začít k očkování registrovat další skupiny obyvatel včetně lidí nad 60 let. Zvažuje se podle něj také odsunutí podání první dávky vakcíny lidem po prodělání covidu-19. Cestou Izraele či Francie, kteří očkují již vyléčené, jen jednou dávkou, podle ministra Česko zatím nepůjde.

Témata:  Jan Blatný očkování AstraZeneca

Související

Aktuálně se děje

8:46

Jiří Bartoška (†78): Novinky ohledně posledního rozloučení. Kdo se chopí slova?

Na den přesně před týdnem zemřel ve věku 78 let legendární herec a prezident karlovarského filmového festivalu Jiří Bartoška. Česko se s ním naposledy rozloučí v úterý v pražském Rudolfinu. Nebudou tam chybět herečtí kolegové zesnulého a nejméně dva z nich zřejmě promluví. 

Zdroj: Dan Šrámek

Další zprávy

Ilustrační foto

Změna zákoníku práce: Největší reforma za poslední roky je tady, od června bude řada věcí jinak

Český pracovní trh čeká od 1. června 2025 největší reforma za poslední roky. Takzvaná flexinovela zákoníku práce zavádí celou řadu novinek, které mají zpřehlednit a zjednodušit pracovněprávní vztahy. Změny se dotknou zaměstnanců i zaměstnavatelů, a to v oblasti výpovědních lhůt, zkušebních dob, pracovního volna nebo možností zaměstnávání mladistvých. Přestože cílem reformy je větší flexibilita, někteří odborníci upozorňují i na možné negativní dopady.