Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

V Česku se nemění nakládání s odpady, dál převládá nevhodné skládkování

Ilustrační foto
Ilustrační foto
Foto: Pixmac

Ani miliardové evropské dotace nezměnily v Česku způsob nakládání s komunálními odpady. Nejvyužívanější metodou zůstává dál skládkování, i když je nejméně vhodné. Státu se také nedařilo zvyšovat kapacity pro recyklaci odpadů ani budovat či modernizovat zařízení na energetické využití odpadů.

Neklesá ani produkce odpadů. V tiskové zprávě to dnes uvedl Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ), který prověřoval využití prostředků státu a Evropské unie v této oblasti mezi lety 2018 až 2020. Vyjádření ministerstva životního prostředí ČTK zjišťuje.

Kontroloři se zaměřili na dotace z evropského operačního programu Životní prostředí 2014–2020, ze kterého ministerstvo rozdělilo do konce roku 2020 devět miliard korun, a také na 600 milionů korun státních dotací z národního programu Životní prostředí.

NKÚ uvedl, že při kontrole odhalil zásadní problémy v nakládání s odpady v ČR. "Přestože národní i evropské strategické dokumenty hovoří o tom, že ukládání odpadů na skládky je nejméně vhodný způsob nakládání s komunálními odpady, zůstává v ČR skládkování stále nejvyužívanější metodou. Neklesá ani produkce odpadů, ačkoliv je to společně s předcházením jejich vzniku prioritním cílem národní odpadové politiky. Evropské dotace pak nepomohly ke zvýšení kapacity pro recyklaci ani k modernizaci či vybudování zařízení na energetické využití ostatních odpadů," konstatoval NKÚ.

V roce 2020 skončila v Česku na skládkách téměř polovina komunálního odpadu, 39 procent odpadu bylo opětovně použito či recyklováno, jen 13 procent odpadu bylo energeticky využito. Priority má přitom Česko podle kontrolorů nastaveny zcela opačně, než je dosavadní praxe.

Popsaný stav podpořilo i to, že zákaz skládkování se v ČR posunul z roku 2024 až na rok 2030 a poplatek za skládkování zůstal 12 let beze změny, tedy na 500 korunách za tunu odpadu. Až od roku 2021 se zvýšil na 800 korun. Výjimka v zákoně ale umožňuje obcím ukládat na skládky do roku 2029 podstatnou část jejich odpadů za původní sazbu, což fakticky zvýhodňuje skládkování oproti jiným formám nakládání s odpady, zdůraznili kontroloři. Například energetické využití jedné tuny komunálního odpadu stálo v roce 2021 v průměru 1799 korun. "S podobnou cenou za skládkování počítá ministerstvo životního prostředí až v roce 2028 - tedy jen dva roky před jeho úplným zákazem. Nutno dodat, že mezi lety 2016 a 2020 se v ČR zvýšila kapacita skládek určených zejména pro komunální odpady o 17 procent," uvedl NKÚ.

Kontrola NKÚ také zjistila, že mezi roky 2016 až 2020 se v ČR zvýšila i produkce nebezpečných odpadů, a to o 23 procent. Přitom pouze sedm procent nebezpečných odpadů odvezených na skládky bylo zpoplatněno zvýšeným, rizikovým poplatkem 4500 korun za tunu, čímž stát jen v těchto letech přišel podle kontrolního úřadu minimálně o 2,6 miliardy korun.

Témata:  odpady

Související

Aktuálně se děje

13. května 2026 16:55

Velká změna u Agáty Hanychové. Lidem se to nemusí líbit

Agáta Hanychová se rozhodla pro zásadní změnu v projektu, který ji zaneprázdňuje asi ze všech nejvíce. Je však otázkou, co tomu řeknou holčičky, jak Agáta říká svým fanynkám. Jde totiž o změnu, která někoho může podráždit. 

Zdroj: Ludmila Plachá

Další zprávy

Ilustrační fotografie.

Komentář

V EU to nemá obdoby. Praha řeší dramatickou změnu, nejde to přehlédnout

Za poslední dekádu zažila Praha výrazný nárůst počtu osobních automobilů. V roce 2013 připadalo na 1 000 obyvatel metropole 565 osobních vozů, zatímco v roce 2023 toto číslo vzrostlo na 753. Tento nárůst o téměř 190 vozidel na 1 000 obyvatel řadí Prahu mezi desítku nejvíce motorizovaných regionů EU, a přitom také nadále nejrychleji se motorizujících se regionů v Evropské unii.