Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

V Sasku, Bavorsku a Česku si na bohoslužbách připomněli oběti pandemie

Ilustrační fotografie
Ilustrační fotografie
Foto: Jana Maxová, EuroZprávy.cz

V Sasku, Bavorsku a na západě Čech si dnes lidé na třech koordinovaných ekumenických bohoslužbách připomněli oběti pandemie covidu-19. Sešli se na bohoslužbách v bavorském městě Hof, saském městě Bad Brambach a v Karlových Varech, informoval server Bayerischer Rundfunk (BR).

Ekumenické bohoslužby se v Česku a ve dvou německých spolkových zemích, které s ním sousedí, konaly současně. Lidé si na nich připomínali nejen ty, kteří během pandemie covidu-19 zemřeli, ale hovořilo se i o těch, kteří kvůli ní trpěli. Vedení zemského okresu Horní Franky, ve kterém leží město Hof, v prohlášení uvedlo, že bohoslužby měly posloužit i jako vyjádření díků "za velkou soudržnost" příhraničních regionů.

Podle webu BR vzešel podnět k uspořádání ekumenických bohoslužeb z české strany. V Karlových Varech zádušní mši sloužil emeritní biskup František Radkovský.

Česko-německé pohraničí patřilo v první čtvrtině letošního roku k evropským regionům obzvlášť postiženým šířením koronaviru. Okresy Cheb a Sokolov se v únoru kvůli rychlému šíření koronaviru uzavřely. Příhraniční bavorské a saské okresy patřily v první čtvrtině roku v Německu k nejpostiženějším. Podle některých německých politiků a médií za to mohlo právě sousedství s Českem, kde se nákaza šířila.

Témata:  církev koronavirus (coronavirus) COVID-19 Německo

Související

Aktuálně se děje

4. června 2026 19:41

Dagmar Havlová oznámila, že opouští Knihovnu Václava Havla

Bývalá první dáma Dagmar Havlová se ve světle aktuální kauzy definitivně rozhodla dát ruce pryč od Knihovny Václava Havla. Na sociální síti ve čtvrtek oznámila, že odstupuje od dohody. Úspěšná herečka ale slíbila, že nadále bude střežit odkaz bývalého prezidenta. 

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy

Ilustrační fotografie.

Komentář

Proč nejsou Češi bohatší než Němci? Pracujeme o měsíc ročně déle

Evropa pracuje stále méně. Zatímco ještě v roce 2015 činila průměrná skutečně odpracovaná délka pracovního týdne zaměstnanců v Evropské unii 36,9 hodiny, loni už to bylo pouze 35,9 hodiny. Evropský žebříček vede Řecko (39,6 hodiny), následované Bulharskem (38,7 hodiny), Polskem (38,7 hodiny) a Litvou (38,4 hodiny). Na opačném konci stojí Nizozemci (31,9 hodiny), Dánové a Němci (shodně 33,9 hodiny) a Rakušané (34 hodiny).