"Všichni chceme zklidnit situaci kolem cen potravin, nechci regulovat trh, nechci nikoho postihovat, za resort zemědělství říkám, že zvedáme varovný prst," řekl. Ministerstvo a ÚOHS podle Nekuly sledují ceny i dalších komodit, více detailů ohledně kontrol nechtěl prozrazovat.

Ministr už dříve uvedl, že si přeje rovnoměrné rozložení zisku mezi obchodníky, výrobce potravin a zemědělce. "Přejeme si více stabilitu než rozkolísanost cen. To řeší zákon o cenách, kterému se budeme věnovat v následujícím období," dodal. Podle ministra dochází k extrémním slevovým akcím, které likvidují české zemědělce, kteří nemohou dlouhodobě prodávat své produkty za podnákladové ceny.

Kontroly marží potravin už dříve kritizovali někteří obchodníci. Podle Asociace českého tradičního obchodu to nebude mít žádný efekt pro zákazníky, prodejcům ale zvyšují administrativu.

Nekula dnes dále řekl, že se se zástupci Agrární komory, Potravinářské komory a Svazu obchodu a cestovního ruchu shodl, že je třeba co nejrychleji prosadit novelu zákona o významné tržní síle, jejíž projednávání ve Sněmovně je aktuálně přerušeno a která má řešit nekalé obchodní praktiky. "Nechceme tam žádné změny, chceme co nejrychleji novelu přijmout," doplnil. Zákon o významné tržní síle podle něj umožňuje sledovat celý dodavatelský řetězec.

Podle vládního návrhu, který vychází z evropské směrnice, mají mít nově významnou tržní sílu podniky s obratem od dvou milionů eur, tedy asi 50 milionů korun za poslední účetní rok. Dosud zákon předpokládal, že významnou tržní sílu má podnik s obratem nad pět miliard korun. Ze zákona v případě jeho schválení zmizí dosavadní ustanovení, které definovalo významnou tržní sílu.

Podle nynějšího znění zákona je to takové postavení odběratele, v jehož důsledku si odběratel může vynutit bez spravedlivého důvodu výhodu vůči dodavatelům v souvislosti s nákupem potravin nebo přijímáním nebo poskytováním služeb s nákupem nebo prodejem potravin souvisejících. Významná tržní síla se nově bude posuzovat podle obratu odběratele vůči obratu dodavatele.

Ceny potravin v České republiky stouply v meziročním srovnání o desítky procent. V polovině dubna si lidé nejvíce podle dat Českého statistického úřadu připlatili za pšeničnou hladkou mouku, která zdražila zhruba o 60 procent. Chléb a bílé pečivo proti loňskému čtvrtému měsíci zdražily zhruba o třetinu, za máslo nebo brambory zaplatili lidé meziročně asi o čtvrtinu více.

Svaz: Marže není za průkazná hodnota, porovnávat lze ziskovost

Svaz obchodu a cestovního ruchu (SOCR) nepovažuje marži u potravin za průkaznou hodnotu. Pokud chce ministerstvo zemědělství srovnávací veličinu, mělo by se zaměřit na ziskovost. Novinářům to dnes řekl prezident SOCR Tomáš Prouza. Prezidentka potravinářské komory Dana Večeřová upozornila, že zvláště u vysoce zpracovaných potravin marže činí i 150 procent a je prostor pro její snížení. Podle prezidenta Agrární komory Jana Doležela může sledování marží přimět obchodníky přirážky nezvyšovat, ale seznam sledovaných potravin by měl být mnohem širší.

Ministerstvo zemědělství v minulém týdnu s Úřadem pro ochranu hospodářské soutěže začalo sledovat prodejní ceny vybraných potravin. Zaměřuje se na máslo, pečivo, drůbeží a vepřové maso. Kvůli kontrolám se dnes šéf resortu zemědělství Zdeněk Nekula (KDU-ČSL) sešel se zástupci zmíněných profesních organizací.

Obchodníci si u vybraných potravin mohou nyní podle Doležala dát pozor na výši marží, ale je pravděpodobné, že jejich hodnotu budou kompenzovat u jiných. Výčet sledovaných potravin by měl proto zahrnovat alespoň desítky druhů potravin a oddělovat by se mělo zboží prodávané v akci a za běžnou pultovou cenu, řekl Doležal. Doplnil, že i tak může sledování přinést jen výseč informací, ze kterých nelze vyvozovat systémové závěry.

"Kontrola marží je totální nesmysl. Marže je rozdíl mezi tím, za jakou cenu nakoupím danou potravinu a za kolik ji prodám. Z toho rozdílu platím prodavače, energie, pohonné hmoty, nájem v obchodech," uvedl Prouza. Smysl sledovat má podle něj ziskovost, která se v českém maloobchodě pohybuje kolem čtyř procent, u potravinářů je často výrazně vyšší, řekl dále. Ministerstvo by proto mělo zisk sledovat i u zemědělců a výrobců, souhlasí s názorem, že by měl být zahrnut celý sortiment, nejen několik položek.

SOCR vyzval rovněž ministra Nekulu, aby představil metodiku kontrol marží a legislativní rámec, na základě kterého je bude provádět. Nekula dnes uvedl, že se uskutečnily náhodné nákupy, detaily kontrol nechtěl komentovat. Neobjasnil je podle Prouzy ani na dnešním jednání zástupcům profesních organizací. "Bez jasné metodiky jsou to čísla vycucaná z prstu," dodal.

Obchod podle Prouzy brání skokovému nárůstu cen potravin. Tempo zdražování o 11,5 procenta je podle něj dlouhodobě nižší než inflace na úrovni zhruba 13 procent. Ceny zemědělských produktů podle něj vzrostly až o 27,6 procenta. Prouza dále uvedl, že princip ekonomického fungování maloobchodu je založen na nízké průměrné marži při vysokém obratu.

Večeřová řekla, že u základních potravin se průměrná přirážka pohybuje kolem 30 až 35 procent, což je standardní hodnota. Obchodníci si podle ní ale počítají vysoké marže u dalších potravin, většina si jich přitom prodává ve výrazných slevách o 60 až 70 procent. Řešení tak vidí v regulaci slev.

Na to, že marže není to samé, co zisk, upozornil i předseda Asociace soukromého zemědělství ČR Jaroslav Šebek. Kontroly podle něj současnou situaci nijak nezhorší, ale spíše ji ani nezlepší a je to spíše krátkodobé řešení, které přinese další administrativu. "Je potřeba jít cestou co nejpestřejšího trhu. Myslíme si, že chybí střední a menší zpracovatelské kapacity a větší podpora menších zemědělců," řekl. Menší zemědělci by uvítali, kdyby se celý dodavatelský řetězec zkrátil a mohli by například prodávat část své produkce přímo z farmy. V současnosti tomu ale podle Šebka brání hlavně složitá byrokracie.