Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Vláda by měla dle Senátu zařídit další dodávky vojenského materiálu na Ukrajinu

Ukrajinská armáda, ilustrační fotografie.
Ukrajinská armáda, ilustrační fotografie.
Foto: mil.gov.ua

Senát vyzval vládu, aby pokračovala v urychlených dodávkách dalšího vojenského materiálu na Ukrajinu, která čelí třetí měsíc ruské agresi. Doporučil jí, aby vyslala těžké zbraně z výzbroje někdejší československé armády před rokem 1989. Horní komora o usnesení dnes rozhodla na návrh svého výboru pro zahraničí, obranu a bezpečnost. Odsoudila v něm etnicky motivované zločiny vůči Ukrajincům jako projevy genocidy, což je označení, kterému se některé státy brání.

Senát podle textu usnesení odsuzuje "etnicky motivované zločiny proti lidskosti, jako jsou hromadné popravy, projevy neúcty k mrtvým, mučení, znásilňování, fyzické i duševní násilí nebo násilné deportace dětí, jichž se Rusko dopouští systematicky a ve velkém, jako projevy genocidy proti ukrajinskému lidu."

Ukrajinský parlament schválil v polovině dubna usnesení, v němž označil počínání ruské armády na Ukrajině za genocidu a vyzval parlamenty, vlády a organizace ve světě, aby učinily totéž. Podobnou rezoluci už schválil parlament v Estonsku, Lotyšsku a Litvě. Označení genocida použili v rezoluci také kanadští zákonodárci. Kanadský premiér Justin Trudeau na začátku dubna prohlásil, že je "naprosto správné", že stále více lidí označuje ruské činy na Ukrajině za genocidu. Podpořil tak obvinění, které o den dříve vznesl americký prezident Joe Biden. Naopak francouzský prezident Emmanuel Macron použití termínu genocida pro vraždy civilistů na Ukrajině odmítá s odůvodněním, že by to znamenalo slovní eskalaci, která by zkomplikovala jeho úsilí o nastolení míru.

ČR podle usnesení Senátu dodává Ukrajině vojenský materiál a výzbroj včetně těžkých zbraní v souladu s Chartou OSN pro sebeobranu. Předlistopadové těžké zbraně by Česko mělo dodat kvůli tomu, že pro jejich obsluhu ukrajinské ozbrojené síly nebudou potřebovat výcvik. Cílem dodávek je podle výzvy snaha zabránit Rusku v rozšíření války na další státy.

Návrh se podobně jako předchozí výzvy týká také ukončení závislosti ČR na dodávkách ropy a plynu z Ruska, podpory Ukrajiny v jejím přiblížení se k EU, začlenění Finska a Švédska do NATO nebo zajištění důsledného dodržování protiruských unijních sankcí.

Rusko podle Senátu vede proti Ukrajině "brutální agresivní válku", v níž hrubě porušuje mezinárodní konvence a mezinárodní humanitární právo. Horní komora poukázala na "četné válečné zločiny" spáchané Ruskem na Ukrajině, které dokumentovaly OSN, Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE) a mezinárodní organizace pro lidská práva.

Senát se k ruské invazi na Ukrajinu vyjádřil opakovaně v minulosti, naposledy 6. dubna. Tehdy ve shodě se Sněmovnou konstatoval, že Rusko musí nést následky za rozpoutání války včetně platby reparací, že že vraždění civilistů v ukrajinských městech nese všechny znaky válečného zločinu, že únosy obyvatel Ukrajiny do Ruska jsou neospravedlnitelné a že ruští představitelé, kteří jsou odpovědní za válečné zločiny, musí být postaveni před soud a potrestáni.

Témata:  Senát Parlamentu České republiky vláda ČR Armáda Ukrajina

Související

Aktuálně se děje

9:09

Zemřel Daniel Krištof (†46). Šéf Úřadu práce podlehl těžké nemoci

Českou státní správou otřásla před víkendem smutná zpráva. Ve věku pouhých 46 let zemřel úřadující generální ředitel Úřadu práce Daniel Krištof. Úřad vedl v posledních dvou letech. Podle dostupných informací podlehl těžké nemoci. 

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy

Andrej Babiš po setkání s prezidentem Petrem Pavlem (27.10.2025)

Máme splněno, vzkázal Babiš voličům. Reagoval i na kritiky

Pravděpodobný příští premiér Andrej Babiš v nedělním videu potvrdil, že zástupci hnutí ANO, SPD a Motoristů v pondělí podepíší koaliční smlouvu. Babiš zároveň reagoval na kritiku toho, že koaliční smlouvu budou podepisovat všichni poslanci trojice uskupení. Vyjádřil se i k odeslání programového prohlášení do datové schránky Pražského hradu.