Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Vláda by měla dle Senátu zařídit další dodávky vojenského materiálu na Ukrajinu

Ukrajinská armáda, ilustrační fotografie.
Ukrajinská armáda, ilustrační fotografie.
Foto: mil.gov.ua

Senát vyzval vládu, aby pokračovala v urychlených dodávkách dalšího vojenského materiálu na Ukrajinu, která čelí třetí měsíc ruské agresi. Doporučil jí, aby vyslala těžké zbraně z výzbroje někdejší československé armády před rokem 1989. Horní komora o usnesení dnes rozhodla na návrh svého výboru pro zahraničí, obranu a bezpečnost. Odsoudila v něm etnicky motivované zločiny vůči Ukrajincům jako projevy genocidy, což je označení, kterému se některé státy brání.

Senát podle textu usnesení odsuzuje "etnicky motivované zločiny proti lidskosti, jako jsou hromadné popravy, projevy neúcty k mrtvým, mučení, znásilňování, fyzické i duševní násilí nebo násilné deportace dětí, jichž se Rusko dopouští systematicky a ve velkém, jako projevy genocidy proti ukrajinskému lidu."

Ukrajinský parlament schválil v polovině dubna usnesení, v němž označil počínání ruské armády na Ukrajině za genocidu a vyzval parlamenty, vlády a organizace ve světě, aby učinily totéž. Podobnou rezoluci už schválil parlament v Estonsku, Lotyšsku a Litvě. Označení genocida použili v rezoluci také kanadští zákonodárci. Kanadský premiér Justin Trudeau na začátku dubna prohlásil, že je "naprosto správné", že stále více lidí označuje ruské činy na Ukrajině za genocidu. Podpořil tak obvinění, které o den dříve vznesl americký prezident Joe Biden. Naopak francouzský prezident Emmanuel Macron použití termínu genocida pro vraždy civilistů na Ukrajině odmítá s odůvodněním, že by to znamenalo slovní eskalaci, která by zkomplikovala jeho úsilí o nastolení míru.

ČR podle usnesení Senátu dodává Ukrajině vojenský materiál a výzbroj včetně těžkých zbraní v souladu s Chartou OSN pro sebeobranu. Předlistopadové těžké zbraně by Česko mělo dodat kvůli tomu, že pro jejich obsluhu ukrajinské ozbrojené síly nebudou potřebovat výcvik. Cílem dodávek je podle výzvy snaha zabránit Rusku v rozšíření války na další státy.

Návrh se podobně jako předchozí výzvy týká také ukončení závislosti ČR na dodávkách ropy a plynu z Ruska, podpory Ukrajiny v jejím přiblížení se k EU, začlenění Finska a Švédska do NATO nebo zajištění důsledného dodržování protiruských unijních sankcí.

Rusko podle Senátu vede proti Ukrajině "brutální agresivní válku", v níž hrubě porušuje mezinárodní konvence a mezinárodní humanitární právo. Horní komora poukázala na "četné válečné zločiny" spáchané Ruskem na Ukrajině, které dokumentovaly OSN, Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE) a mezinárodní organizace pro lidská práva.

Senát se k ruské invazi na Ukrajinu vyjádřil opakovaně v minulosti, naposledy 6. dubna. Tehdy ve shodě se Sněmovnou konstatoval, že Rusko musí nést následky za rozpoutání války včetně platby reparací, že že vraždění civilistů v ukrajinských městech nese všechny znaky válečného zločinu, že únosy obyvatel Ukrajiny do Ruska jsou neospravedlnitelné a že ruští představitelé, kteří jsou odpovědní za válečné zločiny, musí být postaveni před soud a potrestáni.

Témata:  Senát Parlamentu České republiky vláda ČR Armáda Ukrajina

Související

Aktuálně se děje

3. března 2026 20:13

Macinka v tom turisty nechal. Z některých oblastí se mají dostat na vlastní pěst

Mnozí Češi nacházející se na Blízkém východě se snaží dostat co nejrychleji domů. Neváhají přitom kritizovat politiky, například ministra zahraničí Petra Macinku (Motoristé). Problémy s návratem navíc mohou mít i občané v zemích, které nejsou konfliktem přímo ohrožené. 

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy

Smartwings

Letadlo vypravené pro Čechy na Blízkém východě se vrátilo poloprázdné. Nedostali se přes hranice

Dvě letadla společnosti Smartwings, která vyslala skupina DER Touristik do ománského Maskatu, měla zajistit bezpečný návrat pro 377 českých turistů uváznutých ve Spojených arabských emirátech. Kvůli dramatickým průtahům na hranicích však jeden ze strojů odletěl do Prahy poloprázdný. Domů se tak v této vlně nedostalo 82 klientů cestovních kanceláří Fischer a Exim tours, kteří zůstali v Ománu.