Vláda má podle Středuly regulovat ceny potravin využitím zákona o cenách

Podle Středuly se regulují například ceny léků nebo vody. Podle poradce premiéra a hlavního ekonoma společnosti BH Securities Štěpána Křečka je velkým problémem nedostatečná konkurence na českém trhu a regulace cen může vést k dalšímu snižování konkurence na trhu.

Středula uvedl, že zákon dává možnost využít stanovení úřední ceny, takzvaného věcného usměrňování cen nebo stanovení cenového moratoria. "Všechny nástroje lze zkombinovat, ale vláda nedělá nic," poznamenal. Věcné usměrňování podle zákona mimo jiné umožňuje stanovit maximální podíl, v němž je možné promítnout do ceny zvýšení cen určených vstupů ve vymezeném období nebo určit maximální rozsah zvýšení ceny za stanovené období. Cenové moratorium může na určitou dobu zakázat zvyšování cen nad úroveň doposud platnou na trhu.

Předseda ČMKOS jako počátky současné ekonomické situace označil již podzim 2021, kdy začaly růst cen energií, přičemž podle něho již loni v lednu odbory s vládou jednaly o tom, aby zákon o cenách použila. Jako příklad uvedl Francii, kde se vláda začátkem letošního března s obchodními řetězci domluvila na tom, že budou tři měsíce nabízet nejnižší možné ceny u vybraného zboží. Podle Středuly na tom obchodníci spolupracují. Jde však o hlídání marží, nikoli zastropování cen, což považuji za nebezpečný krok, dodal.

Křeček v uvedeném pořadu, který byl předtočen, řekl, že určování cen potravin může vést k tomu, že regulované zboží poté v obchodech chybí a marže neregulovaných produktů naopak výrazně rostou. Došlo k tomu například v Maďarsku, poznamenal. Regulace je podle něj také řešení pouze na pár měsíců a zároveň to vede k tomu, že se obchodníkům nevyplatí dovážet některé regulované produkty, což vede ke snížení konkurence a následně vyšším cenám. "Musí se dbát na to, aby konkurenční prostředí fungovalo a nemohla se zneužívat tržní síla," uvedl. Na českém trhu podle něj současné ekonomické situace zneužívají v některých případech obchodníci, v jiných případech zase velcí zemědělci, přičemž poukázal na jejich loňské vysoké zisky. Zemědělský svaz totiž nedávno uvedl, že zemědělcům loni stoupl zisk o 142 procent na 22 miliard korun, zatímco v roce 2021 to bylo 9,1 miliardy korun. Zisk podle svazu ovlivnil růst výkupních cen komodit. Letos však svaz naopak očekává dramatický propad hospodářského výsledku, protože se do něj promítne růst nákladů v minulém roce.

Podle Křečka je ideální situace v Rakousku, kde je velký počet malých zemědělců, kteří si navzájem konkurují a zároveň všichni dbají na vysokou kvalitu své produkce. Upozornil také na to, že na českém trhu je také velká koncentrace řetězců. Uvedl, že některé značky mají stejné vlastníky. V ČR působí například skupina Schwarz, které patří řetěze Kaufland a Lidl. Skupina Rewe zase vlastní řetězce Penny Market a Billa.

Ministr zemědělství Zdeněk Nekula (KDU-ČSL) již koncem ledna odeslal obchodním řetězcům dopis se žádostí o vysvětlení vysokého růstu cen cukru a vajec. V únoru podal kvůli výraznému zdražení cukru v obchodech podnět Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS), na stejný úřad se obrátil v březnu kvůli vejcím. Počátkem dubna Nekula uvedl, že po tlaku státních orgánů, médií i spotřebitelů už vejce a cukr začaly zlevňovat. Ministr chce také zatlačit na zlevnění jablek a brambor, kde je obchodní přirážka až 200 procent. Meziresortní skupina, která se zabývá vysokými cenami potravin, se znovu sejde příští týden. Výsledky kontrol České obchodní inspekce (ČOI) nebo potravinářské inspekce k cenám potravin očekává během následujícího měsíce, řekl ministr v úterním rozhovoru pro Blesk.cz.

Témata:  Josef Středula,  vláda ČR,  ceny potravin