Vláda odsouhlasila žádost o dalších 30 dní nouzového stavu

Sněmovna při podzimní vlně epidemie dostala od vlády už dvě žádosti. Koncem října souhlasila s prodloužením stavu nouze o 17 dnů a ve druhé polovině listopadu o 22 dnů. Kabinet chtěl vždy měsíc. Na jaře trval v Česku nouzový stav kvůli koronavirové krizi 66 dnů, nynější je zatím na 68 dnů.

Sama vláda může rozhodnout jen o prvních až 30 dnech, pak už je nutný souhlas poslanců. Šéf Ústředního krizového štábu Jan Hamáček (ČSSD) minulý týden řekl, že by považoval za vhodné, aby poslanci tentokrát schválili datum po Novém roce, aby se Sněmovna nemusela kvůli žádosti scházet po Vánocích.

Největší opoziční strany se k návrhu staví negativně. "Nouzový stav nemůže platit nepřetržitě. Nezbytná opatření lze přijímat i bez něj. Proto už další prodloužení nouzového stavu ve Sněmovně nepodpoříme," uvedl v pátek na twitteru předseda ODS Petr Fiala. Vláda má podle něj mnoho jiných nástrojů, jak bránit šíření epidemie.

Šéf Pirátů Ivan Bartoš míní, že vláda dluží veřejnosti i poslancům odpověď na řadu otázek. "Usnesení o vyhlášení nouzového stavu nebylo doposud dostatečně konkretizováno a odůvodněno, není tak podle názoru expertů v souladu s ústavou," uvedl.

Vláda smí nouzový stav vyhlásit jen s uvedením důvodů na určitou dobu a pro určité území. Současně musí vymezit, která práva a v jakém rozsahu se omezují. Nouzový stav je možné vyhlásit nejdéle na 30 dnů, s prodloužením pak musí předem souhlasit Sněmovna. Dříve byl nouzový stav vyhlášen například po záplavách v srpnu 2002, dubnu 2006 a červnu 2013 či po orkánu Kyrill v lednu 2007.

Všech pět stupňů vládního protiepidemického systému PES vyžaduje nouzový stav. V budoucnu by mohl být potřeba až od třetího stupně, uvedl o víkendu v České televizi předseda Poslanecké sněmovny Radek Vondráček (ANO).

Témata:  vláda ČR,  Andrej Babiš