"Vláda definitivně rezignovala na jakoukoliv snahu o rozpočtovou umírněnost. Veřejné finance zdědila v příšerném stavu - částečně ovšem vlastním přičiněním - a rozhodla se je v příšerném stavu i předat dále," uvedl hlavní ekonom společnosti Cyrrus Vít Hradil.

Odmítá stanovisko vlády, že by vysoký deficit rozpočtu byl pouze důsledkem válečné situace. "Krizová pomoc ekonomice v tom přitom hraje jen zcela nepodstatnou roli. Mnohem důležitější je systémové nastavení příjmů a výdajů, které bude generovat propastné deficity i po pominutí energetické, pandemické, válečné či jakékoliv jiné krize," řekl Hradil.

Hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda připomněl, že se schodek rozpočtu vrátil na úroveň, kterou pro letošní rok původně plánovala bývalá vláda premiéra Andreje Babiše (ANO). Upozornil přitom, že při plnění letošního rozpočtu pomáhá nynějšímu kabinetu vyšší daňové inkaso, které by mohlo celoročně být o 105 miliard vyšší než v roce 2021.

"Po zhruba desíti měsících svého vládnutí je stále zřejmější, že Fialův kabinet rezignoval na slibované zásadní osekání rozpočtových výdajů a současně na hledání úspor," uvedl Kovanda. Podle něj ani návrh rozpočtu na příští rok se schodkem 295 miliard korun neukazuje na snahu ozdravit veřejné finance.

"Vláda se nyní evidentně svou komunikací snaží hlavně přehodit zodpovědnost za strukturální deficit na příští kabinet. Nic jiného jí ani nezbývá, jelikož i kdyby nyní začala seriózně diskutovat možnosti nápravy, k jejich prosazení by došlo již příliš blízko k parlamentním volbám a stálo by ji nepřijatelné politické náklady," uvedl Hradil.

Podle schválené novely státního rozpočtu, kterou ještě musí podepsat prezident Miloš Zeman, bude letos stát hospodařit s příjmy 1,678 bilionu korun a výdaji 2,053 bilionu korun.