Vláda rozhodla o zastavení vydávání víz občanům Ruska

Fiala připomněl, že Česko už odvolalo souhlas s provozem generálních konzulátů Ruska v Karlových Varech a Brně. Zároveň pozastavuje provoz českých generálních konzulátů v Petrohradě a Jekatěrinburgu. Uvedl také, že po kauze výbuchů v muničním skladu Vrbětice Česko už loni snížilo působení ruských zpravodajských služeb v zemi a diplomatické vztahy s Ruskem omezilo na minimum. Přesto nyní omezilo diplomatické styky na rámec toho, co připravila Evropská unie. "Jdeme v těchto věcech dál, jdeme evropským zemím příkladem, mohou se k nám přidat," uvedl s odkazem na československou zkušenost s vpádem sovětských vojsk.

Fiala dnes avizoval revizi pobytových víz vydaných Rusům žijícím v Česku, a to v souvislosti se sankcemi, které Evropská unie zavádí kvůli napadení Ukrajiny. Podle ministra vnitra Víta Rakušana (STAN) půjde o bezpečnostní screening tak, aby bylo jisté, že v Česku nejsou rizikové osoby. Omezení vydávání víz se podle něj nebude týkat studentů z Ukrajiny.

Ministerstvo zahraničí dnes oznámilo, že z bezpečnostních důvodů je nově uzavřen i generální konzulát ve Lvově. Už dříve bylo uzavřeno velvyslanectví v Kyjevě. Situaci Čechů na Ukrajině po uzavření zastupitelských úřadů česká strana řeší z okolních zemí, primárně z Polska.

Ministerstvo zahraničí také zveřejnilo telefonní linky, na které se občané mohou obrátit. V případě nouzové situace mohou kontaktovat nouzovou linku na ukrajinském čísle +380673749701 nebo na českém čísle +420 222 264 234. Pro ukrajinské občany a jejich vízové a pobytové dotazy byla zřízena linka ministerstva vnitra +420 974 801 802. V této souvislosti je k dispozici i e-mailová adresa ukrajina@mvcr.cz.

Vláda: Armáda může vyslat kamkoli v rámci NATO pohotovostní síly

Česká armáda může vyslat až 580 vojáků začleněných do sil velmi rychlé reakce Severoatlantické aliance kamkoli na alianční území. Rozhodla o tom na dnešním mimořádném jednání česká vláda, řekla ministryně obrany Jana Černochová (ODS). Vláda podle ní také schválila možnost, aby se po českém území pohybovaly ozbrojené síly spojeneckých zemí z NATO. Česko jim poskytne například možnost tankovat na letištích. Rozhodnutí vlády souvisí s postupem NATO, které ve čtvrtek aktivovalo své obranné plány.

Černochová na tiskové konferenci také řekla, že od ukrajinského velvyslance Jevhena Perebyjnise ve čtvrtek obdržela nový seznam ukrajinských požadavků na pomoc Ukrajině. Na jednání krizového štábu ministerstva obrany ho předala svým kolegům, nyní ho resort obrany posuzuje. Ministryně předpokládá, že na příští vládě předloží návrh, jeho podobu neupřesnila.

Podle Černochové ve čtvrtek byly v rámci Severoatlantické rady aktivovány předběžné obranné plány. Na jejich základě dnes vláda schválila vysílání sil velmi rychlé reakce na území členských států NATO. Usnesení vlády podle ní potvrzuje, že české jednotky vyčleněné pro síly velmi rychlé reakce může aliance použít pro nasazení kdekoli na členském území aliance.

Vláda zároveň schválila, aby se v souladu s pravidly NATO, které byly ve čtvrtek aliancí aktivovány, mohly na českém území pohybovat ozbrojené síly NATO. "Může jít například o nějaké letouny, kterým budeme poskytovat letiště, aby na nich mohly natankovat, aby se mohly vyměnit posádky," řekla. Odpovídá to podle ní dlouhodobým plánům NATO.

Do sil velmi rychlé reakce Česko vyčleňuje 400 vojáků průzkumné a mechanizované roty z brigády rychlého nasazení a 180 chemických specialistů. Síly velmi rychlé reakce (Very High Readiness Joint Task Force - VJTF) jsou součástí aliančních sil rychlé akce. Tvoří je několik tisíc vojáků pozemních, námořních, vzdušných i speciálních sil. Podle aliančních pravidel musí být připraveny zasáhnout v řádu dnů. Rotace vyčleněných jednotek se mění jednou za rok. O vytvoření VJTF aliance rozhodla na summitu ve Walesu v roce 2014 po ruské anexi Krymu.

Vláda schválila humanitární pomoc Ukrajině, chystá i další kroky

Vláda schválila poskytnutí 300 milionů korun na naléhavou humanitární pomoc pro Ukrajince, kteří musí kvůli ruskému vojenskému vpádu do země opustit své domovy. Novinářům to po dnešním zasedání vlády řekl premiér Petr Fiala (ODS). Kabinet podle něj mimo jiné pověřil ministra průmyslu, aby Česko poskytlo Ukrajině pohonné hmoty, o které žádá NATO. Česko je Ukrajině v příštích týdnech schopné dodat i krev a krevní plazmu, doplnil Fiala.

Fiala řekl, že Česko vzhledem ke své historické zkušenosti s ruskou agresí chce udělat ještě další opatření nad rámec sankcí schválených v rámci Evropské unie, i když to bude za cenu snížení pohodlí Čechů. "Je potřeba se jasně postavit ruské agresi takovými kroky, které Rusko pocítí. Je třeba podporovat Ukrajinu, jak jen je to možné," uvedl.

Úřad vlády v tiskové zprávě doplnil, že kabinet uvolnil téměř 23,7 milionu korun na zajištění pomoci zejména na východě Ukrajiny ve zdravotní péči a přístupu k vodě a sanitaci. Dalších 25 milionů korun z programu Pomoc na místě je určeno na pomoc vysídleným obyvatelům Ukrajiny na jejím území a v sousedních státech. "Celkem bude na naléhavou pomoc Ukrajině k dispozici ze státního rozpočtu 300 milionů korun," uvedla Strakova akademie.

Česko může Ukrajině poskytnut také materiální pomoc ze zásob Správy státních hmotných rezerv a ministerstev, i na základě přímého nákupu. "V rámci programu MEDEVAC je připravena realizovat rovněž evakuaci zraněných civilních obyvatel k léčbě do ČR a další související zdravotnické aktivity," uvedl úřad vlády.

Ministerstvo financí podle Fialy předloží návrh, aby poskytování darů na Ukrajinu podléhalo stejnému režimu jako v rámci Evropské unie. "Jsme schopni také dodat krev i krevní plazmu v následujících týdnech a dodávat ji v řádu stovek jednotek týdně," uvedl. Česko čeká na sdělení ukrajinské strany, kolik jednotek krve a krevní plazmy potřebuje. Transport připraví ve spolupráci se sousedními státy ministerstvo zdravotnictví.

Ministerstvo financí podle Fialy také prověří firmy s ruskými majiteli ve vztahu k čerpání veřejných prostředků v ČR. "Urychlíme proces vystoupení z dvou postsovětských bank a také vyzveme ostatní členy ze zemí EU, aby postupovali stejně," řekl Fiala. Jde o Mezinárodní banku hospodářské spolupráce (MBHS) a Mezinárodní investiční banku (MIB). Ministerstva zahraničí a financí se podle vyjádření diplomacie z poloviny února otázkou účasti ČR v bankách již zabývají. Obě banky byly založeny v Moskvě státy bývalé Rady vzájemné hospodářské pomoci (RVHP).

Ministerstva zpracovávají analýzy, jaké další sankce může Česko samo za sebe na Rusko a tamní firmy uvalit. Fiala zadal rovněž "provedení revize pobytových oprávnění ruských občanů v ČR v souvislosti se sankcemi".

Témata:  vláda ČR,  Ukrajina,  Rusko