Vojtěch: Kvůli covidu se mnohé nestihlo, úspěchem je elektronizace

"Bylo to mimořádně náročné období. Ministerstvo zdravotnictví je nesmírně složitý resort, a teď to bylo ještě o něčem jiném díky covidu. Přesto si myslím, že se řada věcí podařila," řekl Vojtěch. Do čela resortu nastoupil před čtyřmi lety a třemi dny, v září 2020 ale odstoupil a řízení epidemie dostal na starost epidemiolog Roman Prymula, poté dětský hematolog Jan Blatný a ředitel vinohradské nemocnice Petr Arenberger. Znovu premiér Andrej Babiš (ANO) povolal Vojtěcha v květnu letošního roku.

Z legislativních úprav, které se podařilo v tomto volebním období dokončit, připomněl Vojtěch zejména novelu zákona o veřejném zdravotním pojištění. "Není to žádná marginalita nebo kosmetická změna, ale skutečně obrovská změna systému," uvedl. Zákon bude platit od 1. ledna příštího roku, mění se desítky z 61 paragrafů zákona a jde o jeho největší úpravu od roku 2007. Její dopady do veřejného zdravotního pojištění budou podle dřívějších odhadů ministerstva kolem 100 milionů korun za rok.

Novela upravuje mimo jiné vstup vysoce inovativních léčiv a léčiv pro vzácná onemocnění na český trh a přiznávání jejich úhrad z veřejného zdravotního pojištění. Do legislativy se tak dostávají i pacientské organizace jako součást schvalovacího procesu. Upravuje také proces dohodovacího řízení, při němž pojišťovny spolu se segmenty zdravotní péče jednají o úhradách z veřejného zdravotního pojištění na následující rok, nebo práci revizních lékařů zdravotních pojišťoven. Přidává také zdravotním sestrám možnost předepisovat některé pomůcky a praktickým lékařům nové léky.

Za další z úspěchů svého úřadu Vojtěch považuje dokončení druhé novely tohoto zákona, která se týká úhrad zdravotnických prostředků, a zákona o elektronizaci zdravotnictví, který nastavuje pravidla pro bezpečné sdílení informací mezi zdravotnickými zařízeními. Velký posun dopředu vidí také v reformě péče o duševní zdraví nebo primární péče. Praktických lékařů podle něj poprvé po dlouhé době přichází do systému víc, než odchází do penze. Za pozitivum považuje i zavýšení počtu studentů lékařských fakult.

"Na začátku se podařilo prosadit, byť to nebylo vůbec snadné, zavedení elektronického receptu. Byl to první úkol, se kterým jsem se jako ministr musel popasovat," řekl. Podle něj se tehdy zvažovalo, jestli se povinnost pro lékaře předepisovat léky elektronicky znovu odloží. "Bylo kolem toho tehdy hodně emocí, že to zkolabuje, ale dneska už to každý bere jako běžnou součást života," dodal.

Na tom je podle Vojtěcha vidět, že zdravotnictví je poměrně konzervativní oblast a změny se tam neprosazují úplně snadno. "Byly to necelé čtyři roky, z toho dva roky s covidem. Takže je jasné, že v některých věcech je nutné pokračovat, ale myslím si, že se toho podařilo relativně hodně na to, že se dva roky řešil prakticky jen covid," uvedl.

Úřad podle Vojtěcha připravoval rovněž velkou novelu zákona o zdravotních službách, která byla po jeho odchodu z ministerského postu zastavená. Její části, zejména potřebné definice, ale byly doplněny do novely zákona o veřejném zdraví. "Chtěli jsme v ní řešit také definici dlouhodobé péče, té zdravotně-sociální," řekl Vojtěch. Diskutoval o ní i se zástupci ministerstva práce a sociálních věcí. "Pak ale přišel covid a už nebyl prostor," doplnil.

Před dokončením po jednáních s ministerstvem financí byla podle něj také zákonná úprava valorizace plateb za státní pojištěnce navázaná na ekonomický vývoj. O ní jako jednom z prvních témat hovoří také Vojtěchům nástupce Vlastimil Válek (TOP 09). Ministerstvo připravovalo i změnu financování rezidenčních míst, kde se školí mladí lékaři. "Chtěli jsme, aby to bylo rozdělené podle regionů a v těch regionech, kde je horší dostupnost, byla třeba dotace vyšší než v Praze. Také je to teď v šuplíku, třeba pro mého nástupce," doplnil.

Důležité podle něj je, aby byla zachována kontinuita. "Aby se navázalo na to, s čím se začalo. Reformy duševního zdraví, reforma primární péče, elektronizace. To jsou oblasti, které se nedají vyřešit za rok, za dva, ani za jedno volební období," řekl.

Sám navazoval na práci svých předchůdců například v zavádění nového systému úhrad nemocniční péče nazvaného DGR Restart, podle kterého už se v současné době hradí péče. Vyřešit do budoucna by se mělo téma zdravotně-sociálního pomezí a dlouhodobé péče. První kroky, kdy se propojuje zdravotní péče se sociálními službami, už se povedly v rámci péče o psychiatrické pacienty.

O ministrovi Vojtěchovi se mluvilo jako o budoucím velvyslanci ve Finsku. Na dotaz ČTK o dalším působení po odchodu z postu ministra konkrétně neodpověděl. "O tom teď zatím nepřemýšlím, chci se nejdřív pořádně vyspat," uzavřel. Už od sedmi ráno bude v pátek jednat Rada vlády pro zdravotní rizika, zabývat se bude zkrácením lhůty pro podání třetích dávek očkování po pěti měsících pro další věkové skupiny.

Témata:  Adam Vojtěch (ANO)