Vystrčil: Češi a Slováci mohou z dobré spolupráce těžit i na mezinárodní úrovni

Podle šéfa Slovenské národní rady Borise Kollára (Sme rodina) se v roce 1993 naštěstí nenaplnily černé scénáře a rozdělení Československa se odehrálo bez dramatických následků. Kollár podotkl, že o konci společného státu Čechů a Slováků tehdy rozhodli politici. V případě uspořádání referenda by Československo snahám o rozdělení podle něj zřejmě odolalo.

Velmi dobrá dlouhodobá spolupráce Česka a Slovenska je podle Vystrčila pro oba státy velmi výhodná, jelikož lze více věci ovlivnit směrem, který je důležitý nejen pro Čechy a Slováky, ale také Evropskou unii. "To znamená, že tam dokážeme dát svoji historickou zkušenost a své poznání, kterým třeba ten echt Západ nedisponuje. To si myslím, že je v dnešní době hodně důležité pro budoucnost Evropy," řekl Vystrčil. Česko a Slovensko nyní podle něj například vnímají stejně intenzivně nutnost pomáhat Ukrajině, která od konce února čelí ruské vojenské agresi. "Myslím si, že my si to uvědomujeme více než někteří jiní," uvedl.

Podle Kollára Češi a Slováci za uplynulých 30 absolvovali velmi úspěšnou cestu. "My Slováci jsme dokázali, že umíme spravovat svůj vlastní národ a stát. Ušli jsem velký kus cesty a prokázali svoji životaschopnost. Nakonec jsme se všichni v roce 2004 setkali v jednom společném domě (EU), ale každý jsme tam přišli jako svébytný, samostatný a hrdý národ. Myslím si, že ta naše společná cesta, která trvala 75 roků, se znovu setkala v EU a fungujeme, jako by se nic nestalo," řekl Kollár.

Předsedkyně Sněmovny Markéta Pekarová Adamová (TOP 09) zpětně považuje rozdělení Československa v roce 1993 za dobrý a úspěšný příběh, který skončil spoluprací Česka a Slovenska v EU a NATO. "Umíme spolupracovat a úzce využít vzájemnosti," podotkla Adamová. Podle ní je za uplynulých 30 let v oblasti velmi dobré spolupráce na co navazovat. "Kdekoliv na světě o našem příběhu rozdělení mluvíme, tak sklízíme jenom obdiv. Protože to nebylo úplně samozřejmě a někde to (rozdělení států) provázely válečné konflikty," upozornila.

Kollár řekl, že v roce 1992 se rozdělení Československa obával, a to i pod dojmem seriálu vysílaném tehdejší Československou televizí, který líčil možné negativní dopady rozpadu společného státu. "Modlil jsem se, aby se to nikdy nestalo. Rozhodli to dva politici bez nás. Kdyby bylo referendum, tak jsem přesvědčený, že bychom se nikdy jako stát nerozdělili, nikdy. Lidé by se vyjádřili. Byly jasné nálady, že nechceme jít od sebe. Ale stalo se to (rozdělení Československa) a já to respektuji," řekl.

Členové českého a slovenského parlamentu dnes po poledni společně vystoupili k Památníku česko-moravsko-slovenské vzájemnosti na Velké Javořině, kde si na hraničním pomezí mezi Českou a Slovenskou republikou připomněli rozdělení Československa a nadcházející 30. výročí vzniku dvou samostatných států. Myšlenka setkávání Čechů a Slováků na Velké Javořině vznikla v roce 1992 jako symbolické vyjádření nesouhlasu s rozdělením země.

Témata:  Česká republika,  Slovensko,  Miloš Vystrčil