Ruská agrese na Ukrajině podle Vystrčila poukázala na to, že i největší země udělaly velké chyby v energetické soběstačnosti. "Německo zásadním způsobem ovlivnilo evropskou energetickou politiku, a to negativním způsobem, a my jsme se stali závislí například na ruském plynu," řekl.

Cesta z této krize bude složitá a vláda podle něj dělá vše pro to, aby se v Evropě energetická bezpečnost a soběstačnost zvýšila. V případě například potravinové soběstačnosti je pro jednotlivé státy velmi obtížné vydat se vlastní cestou kvůli jednotnému evropskému trhu. O tom, že potravinová soběstačnost je v vzhledem k propojenosti trhů nereálná, mluvil v srpnu také premiér Petr Fiala (ODS) na agrosalonu Země živitelka.

Vystrčil vnímá, že mezi různými skupinami zemědělců jsou různé názory na vládní politiku například ohledně dotací, a nerozumí tomu, že se nelze shodnout na základních principech a potřebách zemědělců. "Podmínkou, aby jsme dokázali nalézt rozumné řešení, je, že bude jednotný hlas. Uvítal bych, aby došlo k názorovému sjednocení," dodal.

Zemědělský svaz spolu s Agrární komorou ČR letos několikrát protestovaly proti nastavení zemědělských dotací na další období mezi lety 2023 až 2027. Kritizovaly hlavně změnu, se kterou přišla vláda letos v lednu, která přesunula větší část peněz k menším farmářům. Předseda svazu Martin Pýcha dnes řekl, že vláda se příští rok k nastavení plánu dotací vrátí a mohou nastat nějaké úpravy. Vystrčil uvedl, že revizi plánu podpoří.

reklama