Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Vystrčil: Změna ústavy zavedením přímé volby prezidenta se příliš nepovedla

Miloš Vystrčil
Miloš Vystrčil
Foto: Mikuláš Křepelka / INCORP images

Změna ústavy v podobě zavedení přímé volby prezidenta se podle předsedy Senátu Miloše Vystrčila (ODS) příliš nepovedla a nebyla provedena s ohledem na princip brzd a protivah dostatečně promyšleně. Řekl to dnes v projevu na slavnostním večeru k 30. výročí Ústavy ČR v Panteonu Národního muzea. Ústava jako taková je podle něj základním kamenem svobodné, demokratické a samostatné republiky.

Ústava podle šéfa horní komory Parlamentu chrání občany, garantuje všem základní lidská práva a svobody a všem stanoví rovné základní povinnosti. Zároveň dokument vyjadřuje představu o dobré vládě, umožňuje se nespoléhat pouze na dobré vlastnosti lidí a doplňuje vládu lidí také vládou pravidel. Poděkoval tvůrcům ústavy, kteří podle něj v překotné době odvedli velmi dobrou práci.

Uvedl, že ústava se dosud měnila osmkrát, z hlediska ústavního systému pak měly zásadní důležitost dvě změny, a to zakotvení možnosti vstupu ČR do Evropské unie a přímá volba prezidenta. "Dle mého názoru se zejména druhá změna příliš nepovedla a nebyla provedena s ohledem na princip brzd a protivah dostatečně promyšleně. Důsledky dnes trpce sklízíme společně a budiž to pro nás poučením," řekl Vystrčil. "Myslím, že zde je správné sebekriticky přiznat, že v této věci český Senát promarnil příležitost významněji zasáhnout," konstatoval.

Aby bylo možné do budoucna správně přistupovat k případným změnám ústavy, je podle něj důležité zopakovat klíčovou myšlenku, že jejím přijetím před 30 lety cesta teprve začala. Je podle něj výzvou a závazkem, "který jsme si sami uložili a sami odsouhlasili."

"Nabízí se otázka, zda jsme schopni provádět takové změny, které zachovávají naši celkovou zkušenost, moudrost a historickou paměť a zároveň reagují na nové výzvy, kterými mohou být například potřeba zvýšit ochranu přírody, napomoci integraci Evropy nebo třeba posílit naše bezpečí," uvedl šéf Senátu.

Je přesvědčen o tom, že ne všechny změny dokumentu jsou dostatečně promyšlené. "Bohužel máme někdy tendenci podléhat náhlým výzvám a trendům, které dlouhodobě nejsou až tak významné, jak se nám v danou chvíli může jevit. A možná naopak někdy podceňujeme jiné závažné výzvy, kterým naše země a její občané čelí nebo může čelit," dodal Vystrčil.

Pozastavil se také nad rolí horní komory. Její potenciál vidí ve spolupráci s odbornou veřejností a mladými lidmi. Je příznivcem toho, aby se právě v Senátu diskutovalo o nových životních situacích a potřebách a ty se po důkladné diskusi do ústavy promítly způsobem, který bude myslet na budoucnost a přispěje ke generačnímu souladu zkušeností, poznatků, potřeb a možností.

Ústava byla přijata 16. prosince 1992 tehdejší Českou národní radou, která se po rozdělení Československa přeměnila k 1. lednu 1993 na Poslaneckou sněmovnu. Ke stejnému datu nabyla účinnosti ústava, která stanoví základní atributy ČR a rozdělení mocí ve státě. Nejvýznamnějším zásahem do ústavy za uplynulých 30 let bylo zavedení přímé volby prezidenta v roce 2012.

Témata:  Miloš Vystrčil prezidentské volby 2023

Aktuálně se děje

15. června 2024 16:40

Scholz nepovažuje Putinovy mírové návrhy za věrohodné

Země skupiny G7 se na červnové schůzce nezabývaly řešením války na Ukrajině. Podle německého kancléře Olafa Scholze je totiž zřejmé, že ruský prezident Vladimir Putin nemyslí své mírové návrhy vážně. Na Scholzovo vyjádření upozornila agentura Reuters.

Zdroj: Lucie Podzimková

Další zprávy