Vzroste počet Čechů bez nároku na důchod. Systém je moc přísný, varuje Křeček

"ČR je na špici délky práce, která je vyžadována pro to, aby vznikl nárok na důchod. Žádný jiný evropský stát nevyžaduje tak dlouhou dobu pracovní činnosti," řekl dnes Křeček.

Ombudsman doufal, že problém, o kterém se ví několik let, vyřeší politici v rámci důchodové reformy. "Jenže ta je v nedohlednu, takže tento dílčí problém by měl být řešen teď. Apelujeme na politiky a zákonodárce, aby si toho všimli," uvedl Křeček. Kritizoval také neustálé odkládání komplexní důchodové reformy.

Ponechání současných podmínek beze změn postupně povede k nárůstu chudoby mezi seniory, míní ombudsman. Problém se podle výpočtů kanceláře ombudsmana naplno projeví kolem roku 2040.

Senioři, kteří nárok na starobní důchod nemají, jsou nyní v podstatě odkázaní buď na vlastní úspory, nebo na dávky státní sociální podpory, pomoc v hmotné nouzi nebo příspěvek na bydlení. Podle pracovníků kanceláře ale taková podpora umožňuje pouze základní přežití. Teprve o pět let později lze žádat o takzvaný pozdní důchod.

Zatímco dříve si lidé v souvislosti se starobním důchodem u ombudsmana stěžovali hlavně na vypočtenou výši penze, nyní přibývá případů, kdy seniorům vůbec nevznikne nárok na starobní důchod. Po roce 2010 se totiž začaly zpřísňovat podmínky a minimální doba pojištění se postupně prodloužila na 35 let.

"V jiných členských státech EU to bývá 15 nebo 25 let pojištění," uvedl Jiří Hrubý, vedoucí odboru sociálního zabezpečení kanceláře ombudsmana. Dalším faktorem je nezapočítávání či krácení některých náhradních dob pojištění.

V budoucnu mohou mít problémy lidé, kteří byli po určitou dobu v domácnosti, dlouhodobě evidovaní na úřadech práce, ve výkonu trestu, delší dobu žili v zahraničí nebo pracovali v zemích, s nimiž Česko nemá uzavřenou smlouvu. Problémy mohou čekat také lidi s prvním a druhým stupněm invalidity, kteří nenacházeli uplatnění na trhu práce.

Průměrná započítaná doba důchodového pojištění nyní u žen činí zhruba 43 a u mužů 45 let, uvedl Pavel Matějíček, právník kanceláře ombudsmana a člen Komise pro spravedlivé důchody. Ombudsman se však stále častěji setkává s příběhy lidí, kterým ke vzniku nároku na důchod chybí třeba rok nebo dva. Ne každý má možnost si část doby pojištění takzvaně doplatit, případně dál pracovat.

Ministryně práce Jana Maláčová (ČSSD) už dřív řekla, že na starobní penzi kvůli nedostatečné době pojištění nyní nedosáhne asi pět procent seniorů a seniorek. Zkrátit povinný čas odvodů radí Česku v předběžné zprávě k analýze systému penzí i OECD. Po obdržení těchto výsledků jednala o možnosti zkrácení začátkem července důchodová komise. Její šéfka Danuše Nerudová řekla, že by lidé mohli penzi z veřejného systému dostat po kratším čase práce a placení odvodů než 35 let. Podle toho by se ale důchod také krátil. Varianty nastavení se teď propočítávají.

Témata:  důchody,  Stanislav Křeček,  důchodci,  ombudsman