reklama

"Detekce varianty delta narůstá, byť v důsledku nerovnoměrné sekvenace nelze ještě pozorovat jasný vzestupný trend," píše se ve zprávě Národní referenční laboratoře (NRL) pro chřipku a nechřipková respirační virová onemocnění.

Její výsledky podle vedoucí laboratoře Heleny Jiřincové vycházejí zhruba z 20 procent laboratoří v ČR, které SZÚ hlásí výsledky diskriminačních PCR a předávají vzorky k sekvenaci. Z těch, která má NRL ale dosud k dispozici, vyplývá, že v Praze a Libereckém kraji tvoří delta více než 90 procent z vyšetřených a SZÚ hlášených vzorků.

Celkově se pohybuje v hlášených vzorcích z diskriminačních PCR, tedy základních vyšetření pro určení negativity nebo pozitivity testu, která mohou rovnou ukázat podezření na nějakou variantu viru, podíl kolem 70 procent pro variantu delta a 30 procent pro variantu alfa, tedy původně britskou, která v ČR převládla na přelomu roku.

Od července musí všechny laboratoře testovat vzorky metodou diskriminačních PCR. SZÚ chce spolu s Ústavem zdravotnických informací a statistiky vytvořit systém, ve kterém by výsledky také hned hlásily. "Umožnil by získat plošnější přehled o procentuálním zastoupení sledovaných variant koronaviru napříč Českou republikou. Naším cílem je v jedné databázi shromáždit hlášení ideálně z veškerých laboratoří v ČR, které vyšetřují diskriminační PCR," uvedla ředitelka SZÚ Barbora Macková.

Jaký je dopad jednotlivých nových mutací a variant koronaviru na pacienty, bude podle odborníků SZÚ možné určit až za několik měsíců. "Virus si získává přirozeným vývojem stále vyšší odolnost proti poznaným obranným mechanismům hostitele. To znamená, že mění svou genetickou informaci tak, aby lépe přežil. Pokud jde pouze o změnu jednotlivou, říkáme, že vznikla mutace. Pokud ale virus ve svém vývoji pro získání vyšší odolnosti prodělá současně více změn genu, pak už mluvíme o vzniku nové varianty, která se může šířit z jednoho území, kde takto virus reagoval," vysvětlila Macková.

reklama