Poptávka po kurzech roste dlouhodobě. "Za posledních deset let se jedná o lineární růst," uvedl na dotaz ČTK zástupce společnosti WorkMed Pavel Smolík.
Kurzů je více typů, od těch krátkých, věnujících se základům, po celodenní zážitkové kurzy s maskovanými figuranty. Některé společnosti nabízejí i online výuku, všechny ale kladou důraz na to, aby se lidé nebáli první pomoc poskytnout.
"Podle délky kurzu je různě detailní obsah, témata ale zůstávají stejná," uvedla Ivana Holásková z Červeného kříže. Mezi základní vyučované dovednosti patří přivolání odborné pomoci, rozpoznání život ohrožujícího stavu, kontrola a uvolnění dýchacích cest a zastavení krvácení. "Učíme také, jak využít moderních technologií nebo proč je pro postiženého důležitý tepelný komfort," řekla náměstkyně pro vzdělávání a krizovou připravenost jihomoravské záchranky Jana Kubalová.
Doporučené postupy, jak první pomoc provádět, se v čase vyvíjejí. V poslední době ale nenastaly žádné zásadní změny. "Takovým mýtem je umělé dýchání. Je pravda, že žádný laik ho není povinen provádět. V určitých situacích, jako je tonutí, je ale díky němu výrazně vyšší šance na úspěšnou resuscitaci," řekl Smolík. Lidé se také často mýlí v tom, že je člověku v bezvědomí potřeba vytáhnout jazyk.
V názoru na znalost první pomoci v české společnosti se poskytovatelé kurzů různí. Zatímco většina oslovených ji považuje za dostačující, Smolík o všeobecné připravenosti poskytnout první pomoc pochybuje.
"Pokud se podíváte na to, kolik lidí má řidičský průkaz, tak by v Česku měla být excelentní znalost první pomoci. Od účastníků kurzu ovšem víme, že výuka první pomoci v autoškolách je tristní," řekl Smolík.
