Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Žantovský obdivoval Alžbětu II. jako málokterou jinou veřejnou osobnost

Královna Alžběta II.
Královna Alžběta II.
Foto: parliament.uk **www.parliament.uk**

Bývalý velvyslanec v Británii Michael Žantovský si královny Alžběty II. nesmírně vážil a obdivoval ji jako málokterou jinou veřejnou osobnost. Její úmrtí je koncem éry v moderních dějinách Spojeného království, sdělil dnes ČTK.

Královna Alžběta II. zemřela ve čtvrtek večer ve věku 96 let. Na trůnu strávila 70 let a byla nejdéle vládnoucí panovnicí v britských dějinách. Novým králem se stal její třiasedmdesátiletý syn Karel III.

"Britské královny jsem si nesmírně vážil a obdivoval ji jako málokterou jinou veřejnou osobnost. V osobních setkáních byla nesmírně milá, prostá a usměvavá, nikdy nedávala najevo svoji urozenost nebo důležitost," uvedl Žantovský, jenž v Británii působil v letech 2009 až 2015 a několikrát se s Alžbětou II. setkal.

Její úmrtí považuje za konec éry v moderních dějinách Spojeného království. Alžbětu II. bude podle něj nesmírně těžké nahradit jako symbol jednoty a tradice, který pomáhá držet Spojené království pohromadě.

Král Karel III. podle ředitele Knihovny Václava Havla stojí před neobyčejně obtížným úkolem pokračovat ve stopách své matky. "Ale je to něco, nač se mohl půl století připravovat, a jistě udělá vše, aby mu čestně dostál," dodal Žantovský.

Témata:  Michael Žantovský Královna Alžběta II.

Související

Aktuálně se děje

20. prosince 2025 17:31

20. prosince 2025 4:00

Mrazivé zimní počasí je v nedohlednu. Dlouhodobá předpověď to potvrzuje

Na sníh bohatého zimního počasí se nejspíš v Česku jen tak nedočkáme. Vyplývá to z aktuálního dlouhodobého výhledu Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ). Denní teploty se zřejmě i v úvodu ledna budou držet nad nulou. 

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy

Blackout v Česku: Jeho pravděpodobnost byla 1 ku 3 milionům. ČEPS zveřejnil příčinu

Blackout v Česku: Jeho pravděpodobnost byla 1 ku 3 milionům. ČEPS zveřejnil příčinu

Společnost ČEPS zveřejnila podrobnou zprávu o vyšetřování rozsáhlého výpadku elektřiny, který 4. července téhož roku zasáhl část Prahy a čtyři kraje. Hlavním závěrem je, že za kolaps mohl unikátní souběh dvou technických událostí, které spolu přímo nesouvisely. Pravděpodobnost takové shody okolností v rozmezí jedné hodiny byla vyčíslena na pouhých 1 : 3 000 000. Před samotným incidentem byla soustava stabilní a splňovala všechna bezpečnostní kritéria, což potvrdila i evropská asociace ENTSO-E.