Po 38 letech strávených za mřížemi má Zdeněk Vocásek, známý jako poslední vězeň odsouzený k trestu smrti v Československu, šanci na svobodu. Mostecký soud rozhodl o jeho podmíněném propuštění, ačkoli státní zástupkyně byla proti.
Soud rozhodl, že se z Vocáska stane první doživotně odsouzený, který půjde na svobodu. Uložil mu však sedmiletou podmínku a povinný půlroční pobyt v probačním domě. V něm se má Vocásek, který se ve vězení přejmenoval na Navrátila, připravit na normální život. Musí se také zdržovat v místě trvalého bydliště, nebude smět cestovat do zahraničí a má zákaz pití alkoholu.
Proti rozhodnutí se ale ihned odvolala státní zástupkyně, a tak případ putuje ke Krajskému soudu v Ústí nad Labem. Až do jeho rozhodnutí musí Vocásek zůstat ve věznici. O propuštění žádal už potřetí. Mimo jiné mu pomohlo vzorné chování a plnění povinností, uvedl Blesk.
Soudce Benno Eichler uvedl, že vycházel z pozitivního hodnocení věznice. Vocásek dostal celkem 41 pochval a spolupracuje s církví adventistů, která mu už zajistila bydlení v Karlovarském kraji. Za Vocáska se zaručil také spolek Oikia, který pomáhá vězňům s návratem do normálního života. Šéf spolku Václav Mitáš si je vědom rizik, ale věří, že s nimi umí pracovat.
Státní zástupkyně Dagmar Bušovská však bije na poplach a varuje, že Vocásek je i po letech nebezpečný. Podle ní hrozí, že by mohl znovu zabíjet. Poukazuje na brutalitu, se kterou vraždil, a na jeho psychické problémy.
Zdeněk Vocásek se vyučil podlahářem, měl ale nízké IQ. Miloval svého psa, ale s lidmi nevycházel. Obě své oběti, Quido F. a Ferdinanda K., zabil s brutálními detaily v roce 1987 po hádce. K zatčení došlo náhodou, a to kvůli návštěvě sovětského vůdce Michaila Gorbačova, kvůli které byly ulice plné policie.
Při zatčení mu na oblečení objevili krev, a tak se přiznal ke dvěma vraždám a také k útoku na spícího známého v roce 1984. Odsouzen byl k trestu smrti. Než mohl být rozsudek vykonán, přišla revoluce, a tak se z něj stal první doživotně odsouzený.
Soud Vocáskovi nařídil povinný půlroční pobyt v probačním domě v Písku. Propuštěným pomáhá se začleněním do běžného života, aby si obnovili vztahy s rodinou a našli si práci. Dům je mimo obytnou zástavbu a je monitorován kamerovým systémem. Podle Gabriely Kabátové je tato pomoc velmi důležitá, jelikož návrat na svobodu po 38 letech by mohl být pro člověka tragický.
Témata: Zdeněk Vocásek, věznice
