Zeman a Babiš odvolili. Šéf ANO by za úspěch považoval postup do druhého kola

Na novinářský dotaz Zeman řekl, že nový prezident by měl mít hlavně velké politické zkušenosti. "Protože člověk který v politice prakticky začíná a tyto zkušenosti nemá, je rizikem pro všechny občany, ale také sám pro sebe," řekl. "Když nemá velké politické zkušenosti, tak sice přinese něco zajímavého a nového, ale jenom ve stejném smyslu jako v matematice existují záporná čísla. A my potřebujeme spíše čísla kladná," doplnil.

Vyjádřil přání, aby ten, kdo přijde do prezidentského úřadu po něm, nebyl automat na podpisy, aby to nebyl jenom ceremoniář, který každému uhne a každému vyhoví a aby to byl aktivní politik, který dokáže prosadit svůj názor.

Hlasování v přímé volbě označil za nesmírně zásadní. Občané tak jsou podle něj vtaženi do politiky a musí přemýšlet, komu dají svůj hlas. A když se tohoto práva vzdají, tak vlastně kapitulují, řekl. Jako druhý důvod uvedl, že v přímé volbě nemohou prakticky existovat intriky, protože voličů je několik milionů, zatímco poslanců a senátorů 281. Prezidenta dříve volil Parlament, první přímá volba se konala v roce 2013.

Zeman funkci prezidenta zastává od roku 2013, když v druhém kole porazil Karla Schwarzenberga. O pět let později mu dali voliči přednost před Jiřím Drahošem.

Babiš volil v Průhonicích, za úspěch by považoval postup do druhého kola

Bývalý premiér a kandidát na prezidenta Andrej Babiš (ANO) dnes krátce po otevření volebních místností společně s manželkou Monikou a dětmi Vivien a Frederikem odevzdal hlas ve volbě hlavy státu v Průhonicích. Považoval by za úspěch, kdyby postoupil do druhého kola, řekl poté novinářům.

Volební účast by podle Babiše mohla být velká. Do urny vhodil lístek se svým jménem a domnívá se, že stejně učinila jeho rodina. Pokud by ve volbách neuspěl, zůstane předsedou hnutí ANO. Kandidaturu například do Senátu nezvažuje.

"Volby jsou velice důležité, protože máme vládní koalici, pět stran, které ovládají Sněmovnu, Senát i vládu. A jsou tady tři provládní kandidáti," uvedl. Na mysli měl Petra Pavla, Danuši Nerudovou a Pavla Fischera. "Myslíme si, že na Hradě by měl být někdo jiný, než koho podporuje vláda," uvedl.

Babiš o sobě řekl, že je jediný nezávislý kandidát, který vždy bojoval za zájmy České republiky a jejích občanů. "Mám zkušenosti v zahraničí, znám většinu prezidentů, se kterými jsem se setkával. A moje výhoda je, že znám problematiku všech ministerstev," konstatoval expremiér. Vládu by se jako prezident snažil přesvědčit, aby pomáhala lidem a například řešila cenu elektřiny, řekl.

V následném rozhovoru s německou televizí ARD Babiš uvedl, že by jako prezident chtěl působit na evropské úrovni, zasazovat se o řešení problému s migrací, o rozšíření schengenského prostoru. Litoval, že Rakousko nedávno zablokovalo vstup Rumunska a Bulharska do Schengenu.

Nepodporoval by pokračování odchodu od fosilních paliv, pokud nejsou zajištěny alternativy. Zejména kritický byl k povinnému omezování emisí CO2 u automobilů. "Jsem pozitivní vůči Evropě, ale musíme se vrátit ke čtyřem základním svobodám," uvedl.

Babiš také řekl, že by chtěl jako prezident podporovat ekonomickou diplomacii. Jeho první zahraniční cesta mimo Evropu by vedla do Vietnamu.

Babiš oznámil kandidaturu na prezidenta 30. října v televizi Nova, o den později tak učinil oficiálně na tiskové konferenci. Podepsalo mu ji 56 poslanců hnutí ANO, které vede.

Za nejvážnější uchazeče o prezidentskou funkci jsou označováni Babiš, bývalý představitel české armády a Severoatlantické aliance (NATO) Petr Pavel a bývalá rektorka Mendelovy univerzity Danuše Nerudová. Jejich spolukandidáty jsou poslanec SPD Jaroslav Bašta, senátoři Pavel Fischer (nezávislý) a Marek Hilšer z klubu Starostů, podnikatel Karel Diviš a bývalý rektor Karlovy univerzity Tomáš Zima.

Odborářský předák Josef Středula, který mezi favority nepatřil, v pondělí z voleb odstoupil.

Témata:  Miloš Zeman,  Andrej Babiš,  prezidentské volby 2023